30kmhcz

Není. Jedná se o Sprdel a správní orgán I. zahájil řízení včas. Ale zamotává se to tím, že některá z deliktních jednání byla spáchána před 7.11.2014 a některá až poté. Srv. https://www.pravniprostor.cz/clanky/spravni-pravo/zanik-odpovednosti-za-spravni-delikt-provozovatele-vozidla-fyzicke-osoby-podle-zakona-o-silnicnim-provozu-pred-7-11-2014

KÚOK - rozhodnutí do 2 měsíců o vcelku standardním odvolání (rychlost). Rozhodnutí do 3 měsíců o odvolání na 30 stran (taky rychlost). Rok 2017-2018.

Zdravím,
po mnohadílné korespondenci se správním orgánem se mi podařilo domoci se zaslání spisu poštou. Jedná se o klasický příklad překročení rychlosti na dálnici, změření ramerem a následné zastavení hlídkou. Co mě ve spise nejvíc zaujalo, je fotodokumentace. Část týkající se přímo změření čítá 3 fotky, nicméně aspoň podle toho, co jsem schopen rozeznat, je to fakticky jen jedna fotka - originální záběr, druhá zvětšený výřez jen auta a třetí zvětšený výřez jen SPZ. Originální fotka s údaji o měření je tak špatná, že SPZ je na hranici čitelnosti, s velkou dávkou fantazie si lze podle pár obrysů a odlesků domyslet, že kolem SPZ se asi bude nacházet auto. Zbytek jednolitá černá plocha. Druhá fotka se liší jen tím, že na ní už je SPZ čitelná. V případě zájmu můžu nahrát kopii.
Dále ve spise není žádná zmínka o tom, že by se v něm nacházela originální fotografie v digitální podobě (nechal jsem si ji ukázat po zastavení a taky žádná velká sláva, ale přecejen nesrovnatelně lepší). Můj dotaz směřuje k tomu, jak zjistím, zda správní orgán opravdu originální fotku nemá? Má někdo zkušenosti s tím, jestli si ji orgán sám pro potřeby vydání rozhodnutí případně vyžádá od policie? Protože na základě těch vytištěných "fotek" snad nelze prokázat vůbec nic.
Potřebuji se také nějak rozhodnout, zda eventuálně požádat o doplnění spisu o originální digitální fotografii a pak se ji snažit ze správního orgánu zase všemožně vymoci, aby mi ji poslali. Nejsem si jistý, zda si tím spíše neuškodím. Má-li někdo s tímto zkušenosti, budu rád za každý názor.

Děkuji za dosavadní rady, můžete mi ještě objasnit Váš závěr, že jej za nedostavení se nelze sankcionovat? Má to co do činění s tím, že předvolaný svojí neomluvenou neúčastí na ÚJ musí v řízení závažně ztěžovat jeho postup, aby bylo možno pokutu uložit? Já jsem samozřejmě příslušné ustanovení SprŘ o pořádkové pokutě četl a přijde mi jinak celkem jednoznačné...

Známý se dostal do této situace, která tu zřejmě nebyla dosud řešena:

Propásl ústní jednání, které bylo nařízeno na 1.12. (předvolání doručeno fikcí 25.11., reálně vhozeno do schránky 28.11.). Pokud dobře počítám, je to sice těsné, ale 5-denní předstih dle SprŘ správní orgán dodržel (nevím o tom, že by vadil začátek "předstihu" v sobotu nebo že by byla relevantní skutečnost, že k faktickému vhození do schránky došlo jen 3 dny v předstihu - opravte mě, pokud se mýlím).
Předvolaný se předem neomluvil, ani u něj neexistují závažné důvody (pobyt v zahraničí, hospitalizace, apod.), pro něž by se na jednání v daném termínu nemohl dostavit. Hlavním cílem je teď zřejmě vyhnout se hrozící pořádkové pokutě za nedostavení se bez omluvy.

Máte někdo zkušenosti, jak se v této situaci zachovat, jaký postup vůči správnímu orgánu zvolit?

Jakým způsobem se obvykle správní orgány vypořádávají s otázkou "z jakého důvodu se má dostavit" předvolaná osoba, což dle SprŘ musí být v předvolání uvedeno? Předmětné předvolání podle mého názoru žádný explicitní důvod neobsahuje, prostě jen ...předvoláváme vás dle §59 SprŘ k ústnímu jednání sem na tento den a čas.

Předem děkuji a jsem vděčen za doporučení.