+1 k tomu účtování
Po právní stránce naprosto správně hodnotíte vztah zaměstnanec-pojišťovna a zaměstnanec-zaměstnavatel. Podstatou pojištění odpovědnosti je hrazení toho, k čemu je pojištěný z titulu náhrady škody povinen, a vždy jde o tzv. škodové pojištění. Tedy je plnění z principu limitováno jednak skutečně vzniklou škodou, jednak tím rozsahem, za který pojištěný škůdce odpovídá.
Pokud si nechal plátce DPH opravit poškozený notebook od jiného plátce DPH, má samozřejmě právo uplatnit si odpočet. A plnění od zaměstnance resp. jeho pojišťovny taktéž nepodléhá DPH (nejde o nic, co by bylo podřaditelné pod § 2 ZDPH). Jsou tedy 2 možnosti - buď jde o bezdůvodné obohacení se vším všudy, tedy zaměstnavatel si zároveň nechal nahradit opravu včetně DPH a zároveň uplatnil/uplatní odpočet a tedy na tom vydělá. Tam není co řešit.
Nebo je tu druhá možnost, kterou naznačuje Panek v červené variantě, tedy že o tom případu blbě účtoval, blbě ho přiznal z hlediska DPH, a tak ve finále odvedl vyšší daň, než byl povinen. Tedy sice se ve finále neobohatil, jen si zahrál takového Robina Hooda naruby (bere zaměstnanci a dává státu). Za tohle už ale zaměstnanec neodpovídá, ten zřejmě může za to, že rozbil notebook, ale to, že pak nezvládnutou administrativou vznikly zaměstnavateli sekundární škody je už mimo dosah tzv. adekvátní příčinné souvislosti - sice kdyby tu nebyla primární škoda, nevznikla by ani ta sekundární, ale když někoho z roztržitosti poleju kafem, tak taky může chtít např. zaplatit čistírnu či nějakou ztrátu času, ale ne ušlou mzdu za 10 let dopředu, protože ho ten incident natolik psychicky rozhodil, že následně neuspěl v pracovním pohovoru na job svých snů.
Z procesního hlediska je správným postupem nejdřív snaha urovnat to se zaměstnavatelem nějak konstruktivně. Pokud se nepovede a pachuť a náklady samotného sporu nepřeváží nad rozhořčením zaměstnance, tak skutečně bude třeba poslat nejdřív předžalobní výzvu a následně civilní žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. O to skutečně jde i ve variantě Robin Hood - proti zaměstnanci se skutenčně zaměstnavatel bez důvodu obohatil, že se současně někde jinde a vůči jinému subjektu ochudil na tom nic nemění.