30kmhcz

Při datu doručení dle fikce určitě nelze žádat o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 SprŘ, protože zatím nic zmeškáno není a pokud následně necháte lhůtu propadnout, nebude dán závažný důvod (sice jste se s výzvou seznámil o něco později, ale úkon jste mohl provést včas). Je ale možné žádat podle § 24(2) SprŘ o určení okamžiku doručení nikoliv fikcí, ale k okamžiku faktického doručení (tj. zřejmě ke dni návratu a nalezení písemnosti ve schránce). Tuto žádost musíte podat do 15 dní od pominutí překážky, a jelikož se to shoduje se lhůtou k úkonu dle doručované písemnosti, provedete nejpozději ve stejné lhůtě úkon (klidně stejným podáním) a pak budete čekat, zda SO žádosti vyhoví.

Ještě k tomuto. Jde právě o to, jestli správní orgán v takovém případě musí žádosti vyhovět nebo ne (správní orgán by mohl tvrdit, že si provozovatel mohl vyzvednout písemnost dříve, a provozovatel by mohl tvrdit, že žádné oznámení o zásilce ve schránce nebylo; netuším, jak by se posuzovalo). Provozovatel zatím nemá se SprDelí tu čest, ale předpokládá, že řidič se případně bude bránit jednodušeji než provozovatel. Na druhou stranu, pokud by případně došlo k nezákonnému zahájení SprDele, tak by to byl game over. Otázka je, jakou šanci taková konstrukce má.

Citace

Není-li na fotkách ani náznakem patrno, kdo je řidičem, není lepší, aby provozovatel řekl, že to řídil, pak se přiznal a následně řekl, že se spletl?

K čemu by to bylo dobré? Úřad nemá řidiče => přestupek provozovatele.

Zahájí-li správní orgán řízení s řidičem, tak potom již nemůže zahájit SprDel. Nebo ano?

Není-li na fotkách ani náznakem patrno, kdo je řidičem, není lepší, aby provozovatel řekl, že to řídil, pak se přiznal a následně řekl, že se spletl? Nebude to trvat déle než Helmut, kterého úřad patrně prostřelí.

Nadto, pokud se jedná o úsekové měření, ale úřad chce řidiče na konkrétním kilometru, není pak možné později vysvětlit, až se začne řešit, jak to celé proběhlo, že vlastně řidiči se v tomto úseku vyměnili? I kdyby to bylo na tankodromu D1 v místě, kde se opravuje a není možnost jednoduše odstavit vozidlo, tak přece pokud se řidiči náhle udělá nevolno a musí zastavit, tak je to jediný rozumný způsob řešení, ne? Ná úsekovém měření pak správní orgán nebude moci řict, v kterém místě přesně došlo k překročení rychlosti a tudíž nebude moci udělit pokutu. Nebo je někde nějaký háček? Radary přece na vjezdu a výjezdu nebývají, nebo ano?

Řešení údajného přestupku zaznamenaného automatizovaným prostředkem bez obsluhy dospělo do stavu, kdy provozovatel nemá jinou možnost než nahlásit řidiče, pakliže nechce SprDel. Dle diskuzí jsem pochopil, že jedna ze strategií je Helmut. Bohužel jsem nikde nenašel popsáno, co přesně má provozovatel udělat. Mohl by mě někdo, prosím, odkázat na popis. Předpokládám, že je to již někde důkladně zdokumentováno, jen to nemohu najít. Není třeba to zde znovu vysvětlovat, stačí mi odkaz. Děkuji!

Děkuji za odpovědi, byly _velmi_ užitečné. Pokračování později v jiném vlákně na jiné téma. Začíná to být zajímavé. :-)

Toto je pokračování případu "zamítnutá žádost o určení neplatnosti doručení":

https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4797.0

Řekněme, že se obviněný proti výše uvedenému zamítnutí žádosti odvolal. Odvolání však nemá odkladný účinek a tak správní orgán nelenil a vydal rozhodnutí. Jakým způsobem v tomto případě koncipovat odvolání? Měl by obviněný argumentovat, že mu nebylo umožněno se účastnit ústního jednání, i když nadřízený správní orgán ještě nerozhodl o odvolání proti zamítnutí žádosti o určení neplatnosti doručení?

K žádnému seznamování s podklady pro vydání rozhodnutí nedošlo. Předpokládám, že je tedy v tuto chvíli účelné jít nahlédnout do spisu, neboť obviněný neví, co se dělo při ústním jednání bez jeho účasti. Díky!

Nechť existuje následující situace:

Správní orgán odeslal obviněnému předvolání k ústnímu jednání. Obviněný se však v době doručování nezdržoval v místě doručování, neboť čerpal řádnou dovolenou mimo místo doručování.

Po návratu z dovolené (v tuto dobu ještě nebyla písemnost vhozena do schránky) odcestoval na služební cestu. V době, kdy byl na služební cestě, došlo k vhození písemnosti do schránky, kde ji obviněný nalezl po návratu ze služební cesty. Z písemnosti vyplynulo, že v době jeho služební cesty se konalo ústní jednání.

Obviněný v souladu s § 24, odst. 2 a § 41 správního řádu požádal o určení neplatnosti doručení a prominutí zmeškání úkonu. Svou nepřítomnost doložil (zaměstnavatelem nepotvrzeným) výpisem z informačního systému zaměstnavatele, kde bylo vyznačeno čerpání dovolené, a kopií výpisu z hotelu, kde byl ubytován po dobu služební cesty. Správní orgán vyzval obviněného k doložení jím tvrzených skutečností.

Obviněný doplnil žádost o (nepodepsanou) fakturu na rekreační pobyt obviněného, která byla vystavena před čerpáním dovolené, a kopii účtenky z půjčovny automobilů, z které měl obviněný půjčen automobil po dobu své služební cesty. Všechny předložené dokumenty nesou jméno obviněného.

Správní orgán žádost zamítl usnesením s odůvodněním, že předložené dokumenty nelze akceptovat jako důkazy o tvrzených skutečnostech, a to mj. z důvodu, že se jedná o doklady nevěrohodné, protože není nijak prokázána jejich pravost (mohly být např. pozměněny), z čehož plyne neunesení důkazního břemene obviněným. Proti tomuto usnesení je možné se odvolat, ovšem odvolání nemá odkladný účinek.

Otázky k následujícímu postupu:

1. Uvedená argumentace správního orgánu se zdá být dosti přes čáru. Správní orgán založil své zamítnutí na úvaze, že dokumenty mohly být pozměněny, přičemž neexistuje důvodné podezření, že by dokumenty byly skutečně pozměněny. Nota bene, takto by správní orgán mohl argumentovat proti jakémukoli dokumentu. Na tom by asi měla stát argumentace v odvolání. Je výhodné v tento okamžik současně pochybovat o nepodjatosti?

2. Vyplývá ze sledu událostí, že události před odcestováním na služební cestu není vlastně třeba vůbec řešit, neboť obviněný před odcestováním na služební cestu se nemusel nijak dozvědět o tom, že mu byla v době jeho dovolené doručována písemnost?

3. Je účelné jít nahlédnout do spisu? Kdy? Nemůže to mít nějaký negativní důsledek?

4. Shodou okolností FÚ ve stejné věci vyhověl. Je účelné toto zmínit v odvolání?

5. Je účelné se v odvolání snažit poskytnout další důkazy o tvrzených skutečnostech? Nemůže to mít nějaký negativní důsledek typu "tak proč jste to nedoložil rovnou?"?

Díky!