30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - ostatní => Téma založeno: Dýkej 02 Února 2021, 22:22:50
-
Dobrý večer všem pokutobijcům,
mám nedopravní dotaz, než zajdu za právníkem, chci to zkusit tady, jsou tu lidé co by poradit mohli a mít zkušenost. Vlastníme nemovitost - zdědila jí moje matka. Jedná se o parcelu, kde se vyskytuje více nemovitostí. Situace je taková, že pozemek je rozdělený přesně na polovinu a jsou 2 majitelé. Nicméně existují dokumenty, které definují co je čí pro výlučné užívání.
Roky bylo vše v pohodě. Jen abyste měli představu, tak na pozemku, kde máme nemovitosti je barák, chlív, garáž a šopa co výlučně užíváme my a potom budovy co výlučně užívají oni. Samozřejmě chodí přes ´´naší branku´´ od hlavní cesty a kolem našeho domu, je to z poloviny jejich. Nikdy nám to nevadilo, bylo to tak odjakživa, nikdy by nás nenapadlo cokoliv vymýšlet. Ještě je třeba dodat, že majetkově je na půl i část jejich zahrady, kterou ale oni mají oplocenou a my tam samozřejmě absolutně nechodíme. Přesto i velká část jejich oplocené zahrady je naše majetkově na 1/2. Mám následující dotazy, protože sousedi začínají vystrkovat růžky a vypadá to, že se schyluje k bouři.
1) Předpokládám, že pokud je ´´jejich´´ zahrada majetkově taky na polovinu, tak ten plot pro nás není závazný a my jako majitelé můžeme po tom pozemku chodit - považuji to za naprosto stejné jako to že oni chodí po ´´našem´´, je to zcela stejná situace. Nebo je tu něco co mě vyvede z omylu? Předpokládám to i na základě bodu následujícího.
2) Děda, ještě když žil, jim podepsal dohodu ( tedy vypadá to tak, kdyby si to zfalšovali,tak by mě to ve světle jejich aktuálního přístupu ani nepřekvapilo) , že si na té své oplocené ( ale majetkově stále na 1/2 naší) zahradě mohou postavit přistřešek a výlučně jej užívat. Jsme my jako noví majitelé povinní tuto dohodu akceptovat? Nebo existuje cesta POKUD BUDOU CHTÍT DĚLAT DUSNO, jak tohle napadnou, zneplatnit nebo něco jiného?
Situace je totiž taková, že než to bylo matky, tak tam jezdila prabábi a byli tam 2 měsíce v roce za tepla...tudíž si tam mohli vlastně hospodařit skoro jako by to celé bylo jejich. Jenže to se dědictvím změnilo, a oni jsou z toho evidentně nervozní a schyluje se k válce. Doslova. A já se chci připravit.
Takovým prvním krokem by bylo to, že budeme uplaťnovat všechna majetková a uživací práva, která nás do této doby ani nenapadla požadovat z důvodou nějakých elementárních morálních zásad. Aby si taky uvědomili, že vše funguje jen proto že doteď měli všichni mozek a nechtěli se hádat. Mají oplocenou mnohem větší plochu o 55 m2 než máme k užívání my. Oni defakto uživají úplně veškerou plochu pro své potřeby, protože svou zahradu co je na 1/2 mají oplocenou, takže my jim tak samozřejmě nelezeme, a potom užívají celou plochu kde stojí náš barák (ale i něhjaké jejich budovy) Pak máme ještě my svou zahradu, která je taky na 1/2 a zjístili jsme, že i tam si občas oni zajdou, když si stříhají keře atd.
Ano já vím, že když je to na 1/2 tak dejure na to má právo, na všechno, a nikdy by mě ani nenapadlo zjíštovat jestli mám právo chodit jim po zahradě, která je vlastně taky naše, ale to by se musi chovat normálně. Takže bych se rád připravil, abych jim ukázal, že pokud se neproberou, tak jediné kdo bude ve finále bitý budou oni, protože oni tam bydlí... né my. Takže i kdyby došlo na regulérní war, tak nikdy nemohou vyhrát.
Snad je to srozumitelně. Díky za diskusi.
-
Tuhle válku nevyhrajete. Cokoliv, co budete podnikat "z důvodou nějakých elementárních morálních zásad" vás dovede do pekla. Jste si toho vědom?
-
Nechápu... proč bychom jako nemohli vyhrát? Možná jste to nepochopil. My se celou dobu chováme slušně, právě z důvodu nějakých zásadních elementárních zásad. Nějak nerozumím Vašemu komentáři. Můžete to rozvést?
-
A nemůžete naložit krkovici, koupit kastl piv nebo soudek a pozvat "je" na grilovačku? U masa, piva a třeba panáčka si popovídat a dohodnout se po dobrém?
-
To se zkoušelo asi 7 let. Vždycky to vypadlo, že ok a pak od nich přišel emial nebo doporučený dopis že nám spadla brada. Takže bohužel, tohle se koušelo, několikrát, nefungující řešení. Před pár dny od nich přišla opět další emailová sračka. To už mi bouchly saze, protože matka je z toho opravdu vždycky v prdeli z těch nesmyslů co napíšou, že už sem se neovládl a vytmavil jim v emailu všecko, bez sebemenších servítek i s tím, že pokud tedy chtějí začít válku tak stačí říct to narovinu a nechodit neohrabaně okolo.
-
Co si představujete, že bude na konci té vaší války? Budete si nastřídačku dělat větší a větší sviňárny a naschvály a najednou se ten druhý chytí za nos, uzná porážku a všechno bude zase krásné a jako dřív? Nebo jakou máte představu?
-
Představa je taková, že mu dojde, že pokud bude válka, tak jediný kdo může prohrát je on. Ve všech směrech. Ideálně, aby pochopil ještě než začně, že pokud si začne klást nesmyslné podmínky a bude se chovat se nadále jako idiot, tak na začátek my vzneseme nároky na majetkové užívání celého našeho majetku. Tak si přestěhuje bazén, trampošku a krásné soukromí, které teď má na zahradě mu okamžitě skončí. My tam nebydlíme, ani tam nutně jezdit nemusíme. Když to přeženu je nám jedno jestli bude na dvorku nasráno, nebo jestli nám někdo pomaluje fasádu, jestli nám bude někdo házet bordel na ´´náš pozemek´´. Defakto, jakkoliv by nám chtěl on škodil, bude vlastně škodit i sobě, protože na společném našem pozemku, který využíváme i my má objekty i on. Nicméně na naší 1/2 kde má on svojí zahrádku atd,my nevyužíváme a když na to příéjde tak když mu tam někdo ´´nasere´´ tak škodný bude jen on.
Náš barák a vše okolo je staré, sice to má cenu ale je to staré. My tam jezdíme pouze protože prostě můžeme. On narozdíl od nás tam bydlí má luxusní baráček, pěknou zařízenou zahradu která je na naší 1/2 a je přímo sousedíci a chce mít svůj klid. Když před X lety můj otec začal jen opravovat jednu stodlolu, hned přišel doporučený dopis o zastavení černé stavby atd a když jsme za ním zašli jestli se nepomátl, proč posílá dopisy, že snad normálně mohl dojít ... tak řekl, že se lekl, že tam bude bordel atd a že chtějí mít klidné bydlení.
-
Vaše zahrada potřebuje pořádně pohnojit, to je ten problém. Hnojem.
-
Nejde poznat, co znamená "my" a "oni". Nejde rozeznat rozdíl mezi jejich a "jejich". Popište to přesně podle zápisu v Katastru, použijte pseudonymy např. Novákovi a Kučerovi a uděláte nejlépe. Kdokoliv, kdo použije svou kapacitu na nějakou radu, možná zjistí, že všechno je jinak, protože jste se rozhodl "tvořit".
Z popisu soudím, možná nesprávně, že "oni" si přisvojili více práv, než vy - proto o více přijdou a jsou agresivnější.
Jinak Číkus + 1: basa piv, krkovice + lehce načrtnuté schéma vzájemně možných naschválů by mohlo vyčistit vzduch.
-
Keď chcú mať kľudné bývanie, nechceli by ten 1/2 podielu od vás odkúpiť?
Koľko by to asi činilo, mali by na to?
-
Novákovi (my) mají společný pozemek který jsme získali dědictvím s Kučerovými. Takto je to už 100 let. Kučerovi měli kdyis zájem to od nás odkoupit, ale nabídli směsnou cenu. Proto Novákovi odmítli. Od té doby jsme terčem provoakcí a zoufalého chování Kučerových, které evidentně sere to, že nejen že jim to Novákovi neprodali, ale tráví tak ted 100x více času než kdysi původní majitelé a oni byli zvyklí, že to bylo celé jejich.
My po nich nechceme nic, chceme, aby se do nás nesrali s každou blbostí. Je to právě naopak - jakmile my někde něco položíme necháme, už máme vyhrůžný email od nich. Čekají na jakoukoliv chybičku nebo opomenutí, aby mohli buzerovat ( i přes úřady) Ale oni sami se chovají 100x hůře. Posední šaškárna má následující scénář.
Jejich objekt už nemá roky elektriku, přípojka doslova uhnila. Byla nefunkční. Z podstaty věci jak to tam vypadá, je hlavní přípojka na našem baráku a z té se to potom vedlo do jejich přípojky na jejich baráku, ale jak říkám, ta jejich přípojka je kaput, nefungující roky. Ta naše už byla také v dezolátním stavu a tak jí ČEZ vyměnil. Byli jsme se zeptat 2 majitele, jestli bude tahat do toho svého baráku elektriku - hlavně proto, aby pokud řekne ano, tak logicky bychom po něm chtěli spolupodíl na novou přípojku. Jenže řekl že ne, že v žádném případě tam elektriku nechce. No a teď je výsledek takový, že náš napadli, že jich nikdo neptal, že tam elektriku chtějí a co s tím hodláme dělat a že jsme je odstřihli od proudu a přípojky.
A tak to je s nima furt. Na něčem se dohodneme a pak to oni popřou poznačí nás za lháře a píšou hlouposti. A samozřejmě jejich cílem je teď to se zadarmo nafařit na naši zaplacenou přípojku. Je zcela jasné, že kdybychom jí neudělali, tak nikdy o elektrice neuvažují. Je to o tom, že po mamě už šlapou 7 let a ta furt ustupuje a nechává si to líbit, protože nechce konflikt. Ale já toho mám dost a hodlám se do toho vložit.
Válku nechci, v žádném případě, ale bohužel to zatím vše vypadá na to, že k ní směřuje. A abych jí předešel, rád bych mu ukázal, že není on tím omezovaným chudákem jak si myslí, protože on si to myslí, ale naopak, my jsme ti co spoustu věcí nechávají tak a netrvají si na všech majetkových náležitostech, na které bychom právo měli. Například ta jeho zahrada.
Rozumíte on je schopen se hádat o nějakou šopu co má 5 metrů, protože přece si myslí že to je jeho majetek ( přitom není) a má na to právo to užívat, a vůbec mu nedochází, že my se dobrovolně necháváme krátit na užívacích právech plochy o velikosti dobrých 150m2.
-
Nebyla by nejsnažší cesta to vypořádat prohlášením vlastníka a prostě to formálně rozdělit na jednotlivé parcely? Jasně by to definovalo komu co patří a už při návrhu by se ukázalo, kdo kolik uzurpuje a jak moc se to vzdaluje od ideální 1/2. (v případě nepoměru se to normálně doplácí).
Jinak...zkuste se jim vžít do hlavy, pokud to je tak jak to popisujete, tak z jejich pohledu jste ten zlý vy. Bez ohledu na to, jestli to tak je nebo není. Jejich pohled nejspíš bude, že oni si tam něco vybudovali a vy jim po tom chcete šlapat. Takovýhle lidi bejvaj zaslepený a nemaj sebereflexi aby jim došlo, že to z jinýho úhlu pohledu vypadá úplně jinak. Eskalací a sraním si na rohožky je v tom jejich pohledu jen utvrdíte a už tuplem se nedohodnete. Při vyjednávání buďte asertivní a připravte se, že budou chtít ústupky a víc než na co mají de iure nárok. Pokud to vyjde tak bych odhadoval, že i tak budete ten zlý vy a v jejich narativu budete ten, kdo je "okradl o kus zahrady" i když to bude na centimetr přesně.
-
Formálně to rozdělit jsme chtěli. To odmítli. Jediná cesta je zde soud. Ten moc nechceme, ale hlavně z důvodu jaké mohou být jeho výsledky, ale zatím to vypadá, že jiné cesty nebude. My se jim právě do hlavy vžíváme a jejich pochody nechápeme. Dle nás jsme jim nedali žádný důvod chovat se knám tak jak se chovají.
Musíte přeci uznat fakt, že pokud budete za každou cenu hledat ( tak jako oni) nějaké formální pochybení kohokoliv, tak byste si mohli asi mohli štěžovat i na Dalaljlámu. Tady jde o toen přístup, oni neustále hledají cokoliv, co by mohli vytáhnout a použít a stěžovat si.
Dám příklad - před několika dny nám poslali email, že máme uklidit nějaké věci, které jsme opravdu nedopatřením nechali venku a tím je trošku omezili. Tady si snad poprvé opravdu mohli stěžovat právem ,uznávám naše chyba. Naše reakce byla okamžitá. Nejen, že jsme napsali, že se omlouváme, že to bylo nedopatřením, ale ještě ten den, což byla neděle sem osobně sedl do auta a šel to odklidit ( 60 km cesta) přestože další den v pondělí bych tam jel tak jako tak.
Jenomže jak píši, tohle je snad naše první pochybení. To, že on si vysází bez našeho svolení na další společné prostory rostliny aniž by se nás zeptal, a tím nám opět zmenší užívací plochu, to že si zavaří vchod kudy chodíme a k sousedovi primárně, aniž by se zeptal.....aby tam nemohl ten soused chodit k nám.... to nevidí. Kdyby to bylo na opak, už nám klepe na dveře zásahovka. Víte ono se to dost špatně popisuje, kdo to zařil chápe, a kdo ne moc nepochopí....
-
Jste spoluvlastníky ideální poloviny. To je dost na ho*no a bohužel s tím mám taky zkušenost. Nakonec po 15 letech musel zasáhnout soud.
Rozumím, že jste asi ve fázi, že tohle soudek piva nespraví.
Moje tipy:
1. Pořiďte si právníka. Problematika majetková je netriviální a tedy bude mít výhodu ten, u koho se věci věnuje odborník.
2. Říkáte, že děda jim sepsal nějakou dohodu. Máte její znění k dispozici? Je to na katastru sepsáno jako věcné břemeno? Ne? Pak by to mělo být možné ukončit.
3. Ideální polovina znamená, že od všecho patří každému polovina – tedy nelze jednostranně prohlásit, že někdo bude využívat jednu část a nekdo jinou. Pokud se domluvíte dobrovolně, pak ano, ale jinak může rozhnodnout jen soud.
4. Rozhodně nedoporučuju jen tak "chodit po jejich pozemku". Sice máte nějaká práva, ale dožadujte se jich formálně správně, abyste se nedostal do problému. Ono se tu uplatňuje něco jako "zvykové právo" (nebijte mě, tohle nemám nastudované, asi plácám kraviny, je to přes 20 let, co jsem naposledy řešil) a cosi jako nedotknutelnost obydlí a pokud platily nějaké podmínky užívání, tak do nich zasahujte s opatrností.
5. Měli by vám platit za užívání vaší věci. Pokud se nedohodnete na ceně, může ji stanovit soud a to na základě znaleckého posudku, který si nechte vypracovat. Tady je třeba vaše právo, aby vás tam pustili, abyste mohl neechat znalce zhodnotit váš majetek – ideálně po předchozí dohodě. Pokud vám to neumožní cenu může stanovit soud podle nějakých místních ceníků.
6. Tím že vám neplatí, tak se na vás bezdůvodně obohacují a lze to vymáhat zpětně 3 roky, ale pokud jste už měli pokazatelně nějakou výměnu názorů týkající se tohoto a uplatnil jste toto právo, tak byste v ideálních podmínkách mohl dostáhnout až na 15leté promlčení práva (když dle § 638 odst. 2 o.z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaný nabyl úmyslně, když si musel být po celou dobu vědom faktu, že k užívání Nemovitosti jí nesvědčí žádný právní titul, přičemž při takto nabytém bezdůvodném obohacení se právo na jeho vydání promlčí nejpozději za 15 let ode dne, kdy k němu došlo.) Zase, tohle je na právníka, možná plácám. Pokud budou mít nějakou dohodu s vaším dědou, tak ji budou muset u soudu prokázat.
Závěrem:
Domnívám se, že jako první bude potřeba zjistit, jaká práva vůbec máte a jaká je vlastně majetková situace. Ono totiž kromě katastru krají roli i další drobnosti, jako přístupové cesty a další práva.
A taky bude potřeba u vás změnit přístup a způsob myšlení. Jak píšete, že se na něčem dohodnete, ale ani to nedodrží, tak si to vyžaduje jiný přístup. Všechno, na čem se dohodnete, by mělo mít písemnou podobu a stanovené podmínky.
-
Děkuji moc za tipy. Právník už byl kontaktován, a zcela jistě to budeme řešit s ním.
Co se týká nemovistostí, tak na ty máme smlouvy na výlučné úžívání. Jestli jsou na katastru zanesené jako věcné břemeno budu muset zjístit. Osobně doufám, že ty baráky tam jsou.... jinak by to byl problém, protože naše chalupa je udržovaná a má odhadní cenu 850 000. Jejich je zanedbaná a cena je 150 000. Podle posledního odhadu.
Tu střechu si zjístím jestli je na katastru. Díky za tip.
-
Co se týče popsaného problému s el. přípojkou, mám za to, že nárok na připojení mají Kučerovi pouze proti licencovanému obchodníkovi s elektřinou. To plyne z energ. zákona - § 28 a násl.
Dále existují ještě různé modifikace - znají majitelé řadových garáží, chatařských osad apod. - smlouvu s dodavatelem má jeden a rozúčtovává spotřebu dalším na základě nějaké smlouvy, stanov spolku apod.
Není-li smlouva - pak dobrá vůle představuje obvykle vůli na obou stranách - nikoliv způsob "já chci".
A pokud Kučerovi čekali, až zafinancujete nějakou vzdálenou přípojku s tím, že se pak "výhodně" připojí - existuje institut bezdůvodného obohacení, pokud by využili něčeho, co jste musel zaplatit vy. Bohužel to opět popisujete příšerně - ale zřejmě jste jim nikdy elektřinu nedodávali, takže ať se obrátí na dodavatele a vyřeší si to s ním a za svoje.
-
...takže ať se obrátí na dodavatele a vyřeší si to s ním a za svoje.
To nemusí být tak jednoduché. Dodavatelé plynu/elektřiny/vody si navykli, že v místech kde nemají svoji sít a zdá se jim udělat přípojku nákladné, "domluví" se s odběratelem, že přípojku zafinancuje resp. zhotoví na vlastní náklady a předá jim jí bezplatně do užívání. Je to často jediná možnost jak v daném místě odebírat plyn/elektřinu/vodu.
Potom ovšem na takového vychytralce, který čeká až bude přípojka u jeho plotu je zhotovitel krátký, protože záleží jen na dodavateli energie, jak se rozhodne a tomu je každý další platící uživatel dobrý.
-
Pokud hovoříte o dědictví, tak ten základ by mohl být jednoduchý - jestliže vlastníkem pozemku i budov na něm byl shodný vlastník / shodní vlastníci, pak se v souladu se zásadou superficies solo cedit staly stavby součástí pozemku a těžko je půjde jinak majetkově dělit. I kdyby bylo nějakým způsobem zapsáno v katastru dejme tomu užívací právo, tak to nezakládá výlučné vlastnictví k té věci (k tomu konkrétnímu domu, chlívu apod.).
Jelikož vlastník a osoba s právem stavby (Kučerovi) dědictvím splynuly v jedno, tak se mi ten papír zdá být co do práva stavby bezcenný a co do výlučného užívání viz. výše, tahle dohoda může působit leda inter partes, nikoli erga omnes (jinými slovy opět nezakládá vlastnické právo, jde pouze o vnitřně upravený režim užívání, ale spoluvlastníci jste i nadále).
Myslete na to, že pokud by mělo dojít na dělení pozemku, s největší pravděpodobností budete muset protistranu vyplatit o rozdílnou hodnotu (tj. pokud si necháte ten "hezčí" dům, větší nebo hodnotnější pozemek apod.) - na tomto principu funguje spoluvlastnictví, oni vlastní 50 % té vaší nemovitosti, vy zase 50 % té jejich (přičemž jsou to abstraktní pojmy).
Nicméně to je vše jen obecně, záleží na konkrétní situaci. Pokud Vás zajímá podrobnější rozbor, můžete mi zkusit poslat adresu do SZ, bez toho katastru se to dá jen odhadovat.
-
1) On narozdíl od nás tam bydlí má luxusní baráček, pěknou zařízenou zahradu
2) protože naše chalupa je udržovaná a má odhadní cenu 850 000. Jejich je zanedbaná a cena je 150 000.
Tak jak???
-
IZS:
otázka je, jeslti mají polovinu pozemku a každý zapsánu svojí stavbu, nebo je opravdu vše na půl.
Taky se dost divím, že po těchto zkušenostech se tazatel se sousedy vůbec nějak ústně dohaduje. Hlavně když ho za všechno hned napráskají a na vše si stěžují.
Jednání s takovejma lidma vždy jen písemně, nebo nahrávat.
Pokud mají vše na půl, tak by do toho ještě mohl vstoupit nepoměr toho, jak do společného majetku investovali. Tj. jeden má hezkou chaloupku a druhý rujnu.
Já osobně bych mu pohrozil, že jestli se nezačne chovat normálně, tak tu svojí polovinu prodám nějakému vekslákovi s nemovitostma a to potom uvidí co je to peklo a poznají vlastní medicínu. On je bude chtít vyštvat, aby od nich odkoupil i tu druhou polovinu.
Já osobně bych uvažoval o prodeji. S takovejma lidma bych nechtěl mít nic společného. Človek se má na chalupu jezdit relaxovat. Né nervovat s nějakejma narcistama.
-
@cocomoon : v úvodu svého příspěvku jsem presumoval, že když to bylo z dědictví a bavíme se o spoluvlastnictví, tak ty stavby zřejmě "srostly" s pozemkem, tedy jsou v katastru vedeny jako jeho součást, což vylučuje odlišný majetkový režim budovy od pozemku. Další otázka samozřejmě je, zda jsou ty budovy vůbec do katastru zaneseny apod., záleží na konkrétní situaci.
Ohledně těch nákladů - zase to není úplně jednoznačné, zvláště pokud to byly investice bez souhlasu spoluvlastníka.
U prodeje spoluvlastnického podílu je potřeba myslet na dvě věci - předkupní právo a kdo ten podíl koupí?
Z hlediska hodnoty nemovitých věcí mi přijde smysluplnější spoluvlastnictví zrušit a vypořádat a až pak nemovitost prodat.
-
Ano to s těma investicema je to složitější. Nicméně všechny informace o tomto problému jsou dohledatelné. Nechtělo se mi to rozepisovat úplně dopodrobna, když ani nevíme co je vlastně zanesené v katastru.
Někdo by to koupil, ale rozhodně né za 1/2 tržní hodnoty, to je jasné.
Jde o to, jestli stojí za to se s těma lidma nervovat, nebo raději prodat pod cenou.
Rozdělení pozemku na 1/2 a přepsání každé poloviny na svého majitele by jistě byla nejlepší varianta. Ale jestli je to v rámci jednání protistrany vůbec reálné.
Aby člověk v rámci nějakých soudů na tom ještě neprodělal. (peníze, čas, nervy)
-
Update : nechali jsme trochu vychladnout hlavy a sešli se. Po úvodních emocích se vyjasnilo, že situace byla taková, že obě strany byly mylně přesvědčeny, že druhá chce škodit a tak se chovala jak se chovala. Přestože jsme my nic cíleně špatně ani naschvál nedělali, uznali jsme že jako měšťáci, neznalí úplně poměrů na vesnicích jsme udělali věci, které si druzí majitelé mohli opravdu vyložit tak jak si vyložili a z toho zase pramenilo jejich chováni.
To jsme napravili, dohodli se na pravidlech aby se to neopakovalo to nedorozumění a vypadá to, že vše je a bude v pořádku.
-
Muzete to popsat blize, na nejakem prikladu, jak doslo k domluve?
Dali jste to na papir, aby to byla i do budoucna dohoda?
-
Dohoda je jednoduchá - máme majetkově společné pozemky ale v užívání máme něco výhradně my a něco oni. Abychom nemuseli řešit to, že tahle činnost na našem užívacím prostoru už zasahuje do jejich užívacího atd, a tahle ne...což by zas vedlo jen k nedorozumění, jednoduše jsme se dohodli, že tomu druhému vždycky dáme dopředu vědět, co se chystáme dělat i když to je výlučně na věci v našem užívání.
Tak o tom obě strany ví, a mohou tu druhou případně upozornit ať si dá pozor na to nebo na to, nebo naopak při jednom bordelu udělat něco i na svém.
-
Dohoda mezi spoluvlastníky je samozřejmě lepší než rozhádaní spoluvlastníci (a ještě lepší než ústní dohoda by byla dohoda splňující náležitosti dle § 1138 OZ založená na KN). Ale pokud je to spoluvlastnictví jen nějaký historický relikt, prošlý X dědickými řízeními, a reálně s těmi sousedy nemáte nic společného, žádný rozumný důvod, společné zájmy, oboustrannou výhodu plynoucí z toho, že to vlastníte spolu, je jediným řešením to rozdělit a vypořádat.
A pokud, jak píšete, jste si momentálně vše vyříkali a máte korektní vztahy, není na co čekat. Minimálně se zkusit zeptat, jak to vidí druhá strana.
-
hh+1
Dnes se nedá spolehnout na nic, ani na manželku, partnera ve firmě, ..., natož na dohodu 2 cizích stran, které, ač se to teď nezdá, budou jednou jednat v rozporu s tím, co si přeje/myslí strana druhá.
-
Ono je to ještě horší, vznikají 2 druhy problémů, řekněme třeba vnitřní a vnější. Vnitřní jsou o dohodě spoluvlastníků - jak se bude společná věc užívat, kdo, co, jak bude udržovat atp. Tyhle věci ještě jsou při dobré vůli řešitelné, i když třeba situace, že vlastník A chce věc zhodnotit a vlastník B ne (třeba proto, že na to nemá prachy) a nikdo z nich nemá majoritu (§ 1128, § 1129 OZ), je taky slušný deadlock.
Horší jsou problémy vnější - např. spoluvlastník nezvládá své dluhy, spoluvlastnický podíl je v SJM, se kterým se něco děje (např. rozvod), společná věc je předmětem nějakého veřejnoprávního procesu, spoluvlastník není nesmrtelný a má problematické potenciální (spolu)dědice, spoluvlastník zmizí a nekomunikuje ...