30kmhcz

No závěr byl docela komický, žádná anomálie se nekonala, řídil děda a tvrdě zapíral po naléhání se přiznal, provozovateli nastíněny možnosti, ale na radu firemní právničky odpustek zaplatil. Takže [given up].
Zkusím si zamknout a přesunout své první téma.

@pk202: Samozřejmě, že zahájení řízení promlčení restartuje, ale až okamžikem doručení, s tím se dá taky trochu operovat. Vizte § 32 odst. 2 písm. a) PřesZ

A výzva k vyzvednutí zásilky byla rovněž jako u příkazu doplněna o poučení??

Strategie byla zmatky s doručováním a nechat je pobít se s tím, že jakožto řidič jsem se přiznal, načež vůči řidiči zastavili řízení protože skutek jemu nebyl prokázán, což se může jevit, že jsou sami v důkazové nouzi a raději řízení ukončili. [...]

- Doručení příkazu se mi bohužel jeví jako bezvadné, tedy "zmatky s doručováním" jsou víceméně ze hry.
- Sice používáte správné pojmy, ale je potřeba rozlišit tu terminologii (a její význam), jak je v ZPPK použita. To, že nebyl skutek prokázán konkrétní osobě sice znamená důkazní nouzi, nicméně pouze v tom směru, že orgán není schopen prokázat vinu konkrétní osobě. Jenže právě to je ošetřeno objektivní odpovědností provozovatele vozidla, díky které pokud orgán nemá řidiče, nebo se jednání řidiči nepodaří prokázat, jej může popotahovat. K odpovědnosti provozovatele přitom stačí, aby jednání neslo znaky přestupku podle ZPPK (tj. se nehodnotí ani materiální znak).

K tomuhle sorry, je to moje teprvé druhá podobná akce

Tím spíše si pro začátek vystačíte s tím, že budete věci pojmenovávat stejně, jako jsou "nadepsané" (či jak to formuloval orgán). To je jen doporučení, v konečném důsledku je to samozřejmě váš boj.

Bohužel na obě adresy proběhlo vhodem.

To předpokládám znamená, že vám aktuálně běží lhůta pro podání odporu. Abyste ji nepromeškal, je důležité si ujasnit, kdy začala běžet a tedy kdy končí - počítat se bude od prvního pokusu o doručení na korespondenční adresu, tento den je 1. den úložní lhůty, 10. den pak bylo doručeno - nezávisle na tom, kdy byl dopis vhozen! Pokud tedy chcete zabojovat, je potřeba podat včas odpor.

Co mě bude čekat jako další pozdrav po odporu a má smysl takový dopis nechat zkusit převzít?

Úřad může nařídit ústní jednání, ale nemusí a spíše nenařídí, co by vám mělo určitě přijít je výzva k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí a následně rozhodnutí. Intenzita smyslu přebrání někým cizím (nedoručení) bude v čase růst (čím blíže vydání rozhodnutí, tím větší smysl má mít nějakou věc nedoručenou - nedoručené nařízení ÚJ obstojí, ale například na již zmíněné výzvě k vyjádření se dá v klidu poměrně dobře točit v odvolání). Obecně bych považoval za prospěšné nechat otce přebírat vše, ať si na to pošťáci zvyknou - pokud to půjde samozřejmě.

A ještě poslední věc, vyrozumění o zastavení řízení s řidičem bylo doručeno kdy?

Aha, no tak pokud proběhlo náhradní doručení příkazu provozovateli na udanou korespondenční adresu, tak to řešíme zbytečně, protože bylo doručeno v pořádku. Výzva do schránky vhozena spolu s poučením?

Promlčení restartuje pouze rozhodnutí, kterým je obviněný uznán vinným (§ 32 odst. 2 písm. a) PřesZ), tedy rozhodnutí o odvolání nikoli, příkaz ano, ale ve vztahu k řízení s provozovatelem, které doposud neběželo, se aplikují pravidla o zahájení (rozhodný je v tomto případě okamžik doručení, nikoli vydání). Nejvhodnější by tedy bylo nalézt vadu na doručení - jak máme chápat, že pošťák selhal? Odmítl dopis vydat otci? Jak bylo tedy doručeno a kam? Jaká byla přesně formulace, když jste úřadu sděloval kontaktní adresu?

(K tomu edit: co mě totiž napadá je, že orgán IMHO nemůže rozlišovat, k jaké roli je ta adresa přiřazená, ale k jaké osobě je přiřazená, tedy sdělil-li jste úřadu v nějaké korespondenci svoji kontaktní adresu, měl podle mě doručovat tam - v tom případě by se jednalo o vadu doručování, stačilo by počkat na promlčení, u kterého by běžela původní lhůta, a následně podat odpor.)

Podle mě se z toho nedá vytřískat vůbec nic, snad jen zabít čas (oproti přezkumu pravomocného příkazu, tam Číkus zabodoval), protože i kdyby to dostal na stůl nadřízený orgán, tak možná udělá tytyty, ale účastník tím nijak nebyl krácen na svých právech.

S tím vkládáním se mi tedy ulevilo. A ano, s tím naprosto souhlasím, ale toho osekání na důsledek (konstatování neexistence exekučního titulu) jsem se dopustil, protože jsem postrádal důvod, aby proti přezkumu hrálo odlišnou roli, pokud by běželo řízení o nečinnosti (§ 181 totiž nerozlišuje, z čeho vznikne ta o okolnost rozhodná pro odklad) - váš příspěvek jsem pochopil, jakože aplikovatelnost odkladu exe při přezkumu ne, při řízení o nečinnosti ano, jenže jste vycházel z jiného stavu věcí.