Ad 2) Jako že na tom standardním lístku od pošty (výzva k vyzvednutí zásilky), který pošta vhazuje nejen k úředním, ale i k běžným doporučeným dopisům, není zaškrtnut checkbox, že přiloženo je poučení o právních důsledcích nevyzvednutí? To je tuším nějaký starší vzor toho oznámení, aktuální už žádné checkboxy nemá. Teoreticky, pokud prokážete, že nebylo vhozeno poučení, nejsou splněny podmínky pro doručení fikcí. Tohle se ale obecně prokazuje blbě, jen z nezaškrtnutého checkboxu samozřejmě nic neplyne, pokud by takový spor nastal, posuzovala by se i dodejka, a pokud byste úřad donutil pořídit i nějaké vyjádření pošty, velmi pravědodobně by bylo ve smyslu "doručovatelka už si nic nepamatuje, ale určitě vše udělala správně".
Ad 3) K vyloučení vhození by SO měl mít nějaký důvod, např. vědomost o tom, že do stejné schránky má přístup i osoba, jejíž zájem na výsledku řízení nemusí být shodný s adresátem. Vy už jste tu nějaké kauzy s podivným doručováním a převzetím jinou osobou popisoval, tak možná to s tím souvisí. Nicméně, jelikož v NSS 3 As 241/2014-41 soud konstatoval, že co se děje po uplynutí lhůty pro vyzvednutí zásilky v podstatě nemá na (fikci) doručení vliv, a že ohledně vyloučení vhození má SO diskreci, jejíž užití je obtížně přezkoumatelné, moc bych nespoléhal na to, že by skrz vyloučení vhození šlo zpochybnit doručení. Lze asi požadovat po doručujícím orgánu vysvětlení, proč vhození vyloučil, případně to řešit stížností.
Ad 4) Chcete-li jistotu ohledně data doručení fikcí, je dobré ověřit, že to, co je na oznámení+poučení, sedí se zákonem (a případně ještě s trackingem na webu pošty). Tedy od kdy lze zásilku vyzvednout, +10, +případný posun na následující pracovní den. Pokud by informace byly nějak vnitřně rozporné, např. pošta by uváděla, že zásilku si můžete vyzvednout do 19., ale z oznámení by plynulo, že k vyzvednutí byla k dispozici už 6. a tedy konce lhůty podle § 24 SprŘ by ve skutečnosti nastal 16., doporučuju pro jistotu vycházet z dřívějšího data. Taková situace nemá jednoznačné řešení, jsou zde odkazovány rozsudky, kde soud dal přednost legitimnímu očekávání vyvolaném chybnou informací od pošty, ale nespoléhal bych na to.
Ohledně toho, na které adrese lze doručit fikcí, bych také byl opatrný. Pokud důvodem, proč má SO doručovat jinam než na trvalý pobyt, je adresa pro doručování v evidenci obyvatel (§ 10b zák. 133/2000 Sb.), je to jednoznačné, a pokusy o doručování na trvalé adrese lze ignorovat. Pokud důvodem je žádost doručujícímu orgánu podle § 19(4) SprŘ, je dobré mít jistotu, že taková žádost byla učiněna, a že se jednoznačně vztahuje i na konkrétní písemnost (teoreticky lze o doručení jinam požádat pro konkrétní úkon, pro konkrétní řízení, pro všechna řízení včetně budoucích, a není zakázané ani komplikovanější vymezení, např. že na jinou adresu budu chtít jen dopravně-správní věci).