Obecně souhlas, ale pokud nepasete dostatek zákonodárců či prezidenta a nemůžete tedy iniciovat abstraktní přezkum ústavnosti, jste odkázán na ústavní stížnost, případně podnět obecnému soudu k postupu dle čl. 95 Ústavy, přičemž v obou případech musí být vaše subjektivní právo aplikací sporného ustanovení skutečně porušeno (nikoliv jen potenciálně porušeno) a problém nesmí být odstranitelný v mezích ústavně-konformního výkladu.
Což bude netriviální. Nikdo vám možnost namítat podjatost nebere, pokud by se např. prokázalo, že úředníci dostávají odměny podle počtu „úspěšně“ vyřízených věcí či inkasa pokut, šlo by o specifický poměr k věci a sporné ustanovení by projednání takové námitky podjatosti nebránilo - argument, že jde o součást vztahu úředníka a obce/kraje, by nepochybně byl eliminován zmíněným ústavně-konformním výkladem, řeklo by se, že s ohledem na možné omezení ústavních práv je třeba tu výluku vykládat restriktivně, tedy že brání namítat podjatost je-li důvodem pochybnosti čistě jen samotná existence pracovněprávního vztahu ouřady a obce.
Tedy musel byste prokázat, že někdo byl opravdu podjatý čistě pro jeho standardní vztah k zaměstnavateli, což nelze vyloučit, ale rozhodně to nebude snadné. Nebude stačit jen namítat, že jste to ani nemohl namítat, předmětné ústavní právo na posouzení věci nestranným orgánem neobsahuje i právo aby někdo individuálně k vašemu podnětu vždy tuto nestrannost zkoumal, zákonodárce má na nepochybně na výběr jak daného cíle dosáhnout (ostatně i platný správní řád k tomu prostředky má, např. tzv. delegaci vhodnou).
Čímž vám nechci rozbíjet bábovičky, jen varuji, na co se připravit.