30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - ostatní => Téma založeno: honz 07 Srpna 2023, 10:32:33
-
Podal jsem na městský úřad e-mailem žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, č. 106/1999 Sb. Mělo to všechny náležitosti a od úřadu přišlo obratem potvrzení, že dorazilo. Ale v 15 dnech nepřišlo vůbec nic. Jaký má být další postup? Stížnost k nadřazenému úřadu? Je někde nějaký mustr?
-
Stížnost podaná ignorujícímu úřadu, ale vyřizuje (klidně ho dejte do kopie) nadřízený orgán:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106#p16a
-
Zkusil bych zavolat, v ojedinelych pripadech prodlouzit:
(6) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:
-
Ale ten odstavec končí následujícími slovy:
Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.
-
To je klasická situace, kdy nedojde ani k vyřízení žádosti, ani k jejímu odmítnutí. Postupuje se stížností podle par. 16a s tím, že se může SO2 navrhnout, co dál.
Stávající stav též znamená, že SO1 nemůže požadovat úhradu, neb právo na ni mu dnem, kdy měla být žádost vyřízena, zaniklo.
Je otázkou, jestli je povinný subjekt problematický nebo jen neschopný. V prvním případě je třeba důsledně provádět všechny úkony formálně správně (včetně různých režimů podání, tedy pozor - odteď už mail nestačí), v závěru může žadatel vyhrát exekuci na požadované informace.
-
Vhodné je opatření proti nečinnosti podané SO2. Má to několik výhod:
1) SO2 má přehled o problémových SO1
2) SO1 musí SO2 zdůvodnit proč nepodal infomaci včas.A to je vždy komplikované si něco vymyslet.
3) pokud je toho víc tak pak při stížnosti na SO3 jsou tyto podané nečinnosti vždy plusem.
-
Opatření proti nečinnosti fakticky vede k zastavení řízení. Čekáním na výsledek propadne lhůta na jediný procesně efektivní prostředek, což je stížnost podle par. 16a.
-
Jenže stížnost se podává ke SO1, který buď stížnost sám vyřídí nebo ji musí postoupit SO2.
A z mé zkušenosti je výsledek stížností takový, že pošlou sice informaci, ale stížnost vyhodnocují jako nedůvodnou.
-
Opatření proti nečinnosti fakticky vede k zastavení řízení. Čekáním na výsledek propadne lhůta na jediný procesně efektivní prostředek, což je stížnost podle par. 16a.
Naopak, pokud není žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti kladně vyřízena do měsíce, podáváme nečinnostní žalobu.
-
ladin> to jiste, ale on ma ve lhute pouze vydat rozhodnuti apod. a predat prepravni sluzbe/DS ...a vime jak CP dorucuje. Bezne mi zvednout tel. usetrilo cas, asi prijde na to co od toho cekate informaci/esklaci.
-
Toto je stížnost dle par. 16a, čili procesní prostředek v případě chybného vyřízení žádosti o informace. Je to i jedna z položek povinně vykazovaných povinnými subjekty ve výroční zprávě dle par. 18. Není to tedy stížnost typu "jdu si na vás stěžovat", ta se zde procesně neuplatní.
Zde se konkrétně bude jednat o stížnost dle par. 16 odst. 1 písm. b).
Způsob vyřízení:
(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, sníží úhradu nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
(6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že
a) postup povinného subjektu potvrdí,
b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5,
c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo
d) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.
Stížnost podanou dle par. 16a tedy nelze "vyhodnotit jako nedůvodnou", protože důvodem jejího podání je stav vyvolaný (neú)činností povinného subjektu.
Opatření proti nečinnosti dle par. 16b odst. 3) zde připadá v úvahu pouze u nadřízeného orgánu a příslušným je v takovém případě ÚOOÚ.
Stížnost dle par. 16a musí být podána v určité lhůtě, která je v zásadě 45 dnů od marného podání žádosti (par. 16a odst. 3 písm. b), tzn. 30+15). Pokud tato lhůta uplyne (např. čekáním na vyřízení zbytečně podaného opatření proti nečinnosti), je to WIN pro úřad.
Ad Číkus mezitím - pouze u nadřízeného orgánu. ZOI to řeší odchylně: v případě "nečinnosti" povinného subjektu je opravným prostředkem právě stížnost dle par. 16a a bez jejího podání nejsou opravné prostředky vyčerpány.
-
Eric> Jste si jist? Mám za to, že pro úspěšnou nečinnostní žalobu není potřeba vyčerpat opravné prostředky, to platí pro (klasickou) správní žalobu). Před nečinnostní žalobou stačí podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Řidičák do ohně bych za to ale nedal.
-
No, úplně s jistotou to taky tvrdit nemůžu, ale např. O. Kužílek coby autor zákona to tak pojímá. Zkusím dohledat nějakou judikaturu.
-
Zatím k nahlédnutí:
https://poradna.otevrenaspolecnost.cz/pravo-na-informace/necinnost-7840 (2021)
https://poradna.otevrenaspolecnost.cz/pravo-na-informace/ako-je-riesena-ochrana-proti-necinnosti-5871 (r. 2017)
-
Primárním cílem bylo získat užitečné informace z úřadu, takže zkusím ten telefon. Paralelně ale podám i stížnost na kraj.
-
To je ovšem docela procesní chaos ... :-)
-
To byl sekundární cíl. Já v tom mám přehled, jak je na tom úřad, není moje starost :)
-
Ano, bylo by dobré to příště dát vědět včas předem, abychom se nevyčerpávali teoretickými cvičeními nad tím, jak to udělat správně :-)
-
Tak za to se omlouvám.
Ještě specifický dotaz: Těch žádostí jsem měl několik separatních, ale stížnost jsem podal hromadně. Nebylo by lepší to také udělat separátně?
-
Podával jsem odvolání ke KÚ a přišlo mi rozhodnutí, které uvádím níže. KÚ se opírá o to, že zprávy nejsou čitelné, ale to je nejspíš způsobené jeho nekompetencí. Zasílal jsem je jako EML zprávy (standardizovaný export e-mailů) ale s příponou .txt (jinak by to nešlo dát jako příloha v datové schránce, což je taky na blití). A zároveň to KÚ celé zresetoval.
Obratem se i ozval MěÚ s výzvou, abych doplnil. Co teď? Doplnit a čekat, zda to nesmetou ze stolu s tím, že jsem to zahltil nebo nebudou chtít poplatky za vyřízení (což teď už promeškali)? Nebo žalobu kde ukážu, že zprávy jsou perfektně čitelné a SO1 nejednal v rámci zákonně stanovených termínů?
-
Jak jste to dal řešil?
Mám, teď žádost podanou 13.9. lhůta končí 28.9. (svátek). Posouvá se lhůta na 29.9. i úřadu?
Nadřízeným by mělo být Ministerstvo pro místní rozvoj. Vzhledem k dalšímu procesu chci volit opatření proti nečinnosti na MMR než stížnost (lze obě možnosti zkombinovat)? Na vyřízení nespěchám. Díky