30kmhcz
Tisk, média, internet => Zajímavé články z internetu => Téma založeno: ladin 01 Prosince 2014, 19:51:22
-
http://is.muni.cz/th/327168/pravf_m/diplomova_prace.pdf
-
Dovolím si pastnout některé odstavce z posudku od oponenta závěrečné práce, neboť s některými tvrzeními nesouhlasí:
Za zajímavé považuji konstatování na str. 22 a 23, kde autor poukazuje na to, že lze provést ústní jednání ze strany správního orgánu prvního stupně i v rámci fáze odvolacího řízení, kdy je věc ještě na prvním stupni. Tím se má zajistit požadavek doplnění řízení. Osobně, ač tomu plně rozumím, by se mi jako vhodnější přesto jevilo ponechání tohoto ústního jednání až na odvolací orgán, a to s ohledem na zásadu dvoustupňovosti. Nesouhlasím s tím, že pokud po vydání rozhodnutí v rámci odvolacího řízení správní orgán prvního stupně nařídí a provede ústní jednání namísto orgánu odvolacího, zamezí tím riziku zrušení a vrácení věci zpět. Ano, rozumím tomu, kam tím autor míří, nicméně nelze zapomenout, že správní orgán prvního stupně takto postupuje v rámci odvolacího řízení. Tedy v době, kdy již o věci rozhodl. Tím nelze "vyšachovat" odvolací správní orgán.
Dovoluji si vyjádřit nesouhlas s tvrzeními autora prezentovanými na str. 60 ohledně práva na seznámení se s poklady a vyjádření se k nim před vydáním rozhodnutí (viz § 36 odst. 3 správního řádu). Předem upozorňuji, že toto právo nelze chápat mechanicky či formálně, nýbrž je třeba vždy zabývat se jeho účelem. Pokud je obviněný v rámci ústního jednání (při dokazování) seznámen s podklady, ještě to samo o sobě neznamená, že bylo naplněno právo podle § 36 odst. 3 správního řádu. A to zejména, pokud je obviněnému sice dána možnost se s podklady seznámit a případně se k nim i vyjádřit, ale správní orgán "jaksi zapomene dodat", že věc se nachází již před vydáním rozhodnutí (tj. další postup ve věci "již bude rychlý"). Lze si představit situaci, kdy účastníkovi bude dána možnost, aby se s poklady seznámil a vyjádřil se k nim, ale ze strany správního orgánu nebude sděleno, že má jít o "závěrečné" právo k seznámení se se všemi podklady a vyjádření se k nim. Takový účastník může být v domnění, případně i legitimním očekávání, že věc ze strany správního orgánu ještě zdaleka nekončí a že mu bude před vydáním rozhodnutí dána ještě jedna možnost se se všemi podklady seznámit a vyjádřit se k nim. Navíc nelze vyloučit, že po proběhlém ústním jednání správní orgán shledá potřebu opatření dalších podkladů, případně mu budou navrženy dodatečně a správní orgán je provede. Jakkoliv rozumím směru úvah autora, byl bych, zejména z pohledu jeho praxe, velmi opatrný na respektování § 36 odst. 3 správního řádu.
-
Dovolím si pastnout některé odstavce z posudku od oponenta závěrečné práce, neboť s některými tvrzeními nesouhlasí:
Za zajímavé považuji konstatování na str. 22 a 23, kde autor poukazuje na to, že lze provést ústní jednání ze strany správního orgánu prvního stupně i v rámci fáze odvolacího řízení, kdy je věc ještě na prvním stupni. Tím se má zajistit požadavek doplnění řízení. Osobně, ač tomu plně rozumím, by se mi jako vhodnější přesto jevilo ponechání tohoto ústního jednání až na odvolací orgán, a to s ohledem na zásadu dvoustupňovosti. Nesouhlasím s tím, že pokud po vydání rozhodnutí v rámci odvolacího řízení správní orgán prvního stupně nařídí a provede ústní jednání namísto orgánu odvolacího, zamezí tím riziku zrušení a vrácení věci zpět. Ano, rozumím tomu, kam tím autor míří, nicméně nelze zapomenout, že správní orgán prvního stupně takto postupuje v rámci odvolacího řízení. Tedy v době, kdy již o věci rozhodl. Tím nelze "vyšachovat" odvolací správní orgán.
Dovoluji si vyjádřit nesouhlas s tvrzeními autora prezentovanými na str. 60 ohledně práva na seznámení se s poklady a vyjádření se k nim před vydáním rozhodnutí (viz § 36 odst. 3 správního řádu). Předem upozorňuji, že toto právo nelze chápat mechanicky či formálně, nýbrž je třeba vždy zabývat se jeho účelem. Pokud je obviněný v rámci ústního jednání (při dokazování) seznámen s podklady, ještě to samo o sobě neznamená, že bylo naplněno právo podle § 36 odst. 3 správního řádu. A to zejména, pokud je obviněnému sice dána možnost se s podklady seznámit a případně se k nim i vyjádřit, ale správní orgán "jaksi zapomene dodat", že věc se nachází již před vydáním rozhodnutí (tj. další postup ve věci "již bude rychlý"). Lze si představit situaci, kdy účastníkovi bude dána možnost, aby se s poklady seznámil a vyjádřil se k nim, ale ze strany správního orgánu nebude sděleno, že má jít o "závěrečné" právo k seznámení se se všemi podklady a vyjádření se k nim. Takový účastník může být v domnění, případně i legitimním očekávání, že věc ze strany správního orgánu ještě zdaleka nekončí a že mu bude před vydáním rozhodnutí dána ještě jedna možnost se se všemi podklady seznámit a vyjádřit se k nim. Navíc nelze vyloučit, že po proběhlém ústním jednání správní orgán shledá potřebu opatření dalších podkladů, případně mu budou navrženy dodatečně a správní orgán je provede. Jakkoliv rozumím směru úvah autora, byl bych, zejména z pohledu jeho praxe, velmi opatrný na respektování § 36 odst. 3 správního řádu.
S prvním odstavcem se dá souhlasit.
Nesdílím ovšem souhlas s druhým odstavcem oponenta, protože je-li obviněý vyzván k seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí a je jedno jestli to orgán provede samostatnou výzvou nebo v rámci ústního jednání, tak je to podle mě dostatečný signál k učinění závěru, že bude orgán po provedeném jednání vydávat rozhodnutí. Pokud by bylo v rámci ústního jednání navrženo nějaké další dokazování, tak ho orgán nemusí akceptovat, a když jej akceptuje, tak o tom obviněného vyrozumí. Nedovedu si představit, že by orgány nějakou speciální formou sdělovaly obviněnému, že se jedná o závěrečné seznámení se s podklady, a že poté bude vydáno rozhodnutí. Už vidím rozhodnutí NSS, jak se vypořádá s námitkou v odvolání, kdy se bude obviněný cítit krácen na právech, protože ho správní orgán specielně neupozornil, že vě věci proběhlo závěrečné seznámení s podklady.
Ale jak to bývá, jeden právní problém a deset různých názorů :)
-
Našel jsem diplomovou práci (https://is.muni.cz/th/dllzo/diplomova_prace.pdf) na téma ústní jednání, která vychází z aktuálního právního stavu (je z roku 2018).
-
Pro úsporu času, jestli to četli, je tam něco zajímavýho, co stojí za zmínku?
-
https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/40577
Přihodím ještě jednu diplomku do vlákna. Ale varuji předem, co může úspěšně projít, když úředník i univerzita potřebují čárku, to je zde dotaženo do extrému.
Správní řízení o dopravních přestupcích před orgánem I. stupně
Téma Správní řízení o dopravních přestupcích před orgánem I. stupně pro svoji diplomovou práci jsem si vybrala především proto, že pracuji jako referentka na Magistrátu města Plzně, Odboru správních činností, Oddělení dopravních přestupků a řešení dopravních přestupků ve správním řízení je tak mojí každodenní náplní práce.
-
Téma Správní řízení o dopravních přestupcích před orgánem I. stupně pro svoji diplomovou práci jsem si vybrala především proto, že pracuji jako referentka na Magistrátu města Plzně, Odboru správních činností, Oddělení dopravních přestupků a řešení dopravních přestupků ve správním řízení je tak mojí každodenní náplní práce.
"...Poznej sveho nepritele a poznej sam sebe. Pak muzes vybojovat tisice bitev bez porazky..."
(Sun Tzu: Umeni valky)
-
Mám dotaz k citaci z té diplomky:
"Zásada volného hodnocení důkazů znamená, že správní orgán hodnotí všechny nashromážděné důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na důkladném uvážení všech okolností případu jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Ani jeden druh důkazů nemá určitou důkazní sílu a není stanoveno, jaký přesný rozsah důkazů je potřebný ke zjištění skutkového stavu. Tato zásada je nezbytným předpokladem zásady zjištění objektivní pravdy."
Jestliže není stanoveno, jaký přesný rozsah důkazů je potřebný ke zjištění skutkového stavu, jak může být dodržen předpoklad zásady zjištění objektivní pravdy? Jak může volná úvaha zjistit objektivní pravdu? Zjistí pouze takovou pravdu, která se volně uvažujícímu z nějakého důvodu hodí, tedy ryze subjektivní. Vnímám to jako velice široké pole pro uplatňování libovůle SO.