Nechť existuje následující situace:
Správní orgán odeslal obviněnému předvolání k ústnímu jednání. Obviněný se však v době doručování nezdržoval v místě doručování, neboť čerpal řádnou dovolenou mimo místo doručování.
Po návratu z dovolené (v tuto dobu ještě nebyla písemnost vhozena do schránky) odcestoval na služební cestu. V době, kdy byl na služební cestě, došlo k vhození písemnosti do schránky, kde ji obviněný nalezl po návratu ze služební cesty. Z písemnosti vyplynulo, že v době jeho služební cesty se konalo ústní jednání.
Obviněný v souladu s § 24, odst. 2 a § 41 správního řádu požádal o určení neplatnosti doručení a prominutí zmeškání úkonu. Svou nepřítomnost doložil (zaměstnavatelem nepotvrzeným) výpisem z informačního systému zaměstnavatele, kde bylo vyznačeno čerpání dovolené, a kopií výpisu z hotelu, kde byl ubytován po dobu služební cesty. Správní orgán vyzval obviněného k doložení jím tvrzených skutečností.
Obviněný doplnil žádost o (nepodepsanou) fakturu na rekreační pobyt obviněného, která byla vystavena před čerpáním dovolené, a kopii účtenky z půjčovny automobilů, z které měl obviněný půjčen automobil po dobu své služební cesty. Všechny předložené dokumenty nesou jméno obviněného.
Správní orgán žádost zamítl usnesením s odůvodněním, že předložené dokumenty nelze akceptovat jako důkazy o tvrzených skutečnostech, a to mj. z důvodu, že se jedná o doklady nevěrohodné, protože není nijak prokázána jejich pravost (mohly být např. pozměněny), z čehož plyne neunesení důkazního břemene obviněným. Proti tomuto usnesení je možné se odvolat, ovšem odvolání nemá odkladný účinek.
Otázky k následujícímu postupu:
1. Uvedená argumentace správního orgánu se zdá být dosti přes čáru. Správní orgán založil své zamítnutí na úvaze, že dokumenty mohly být pozměněny, přičemž neexistuje důvodné podezření, že by dokumenty byly skutečně pozměněny. Nota bene, takto by správní orgán mohl argumentovat proti jakémukoli dokumentu. Na tom by asi měla stát argumentace v odvolání. Je výhodné v tento okamžik současně pochybovat o nepodjatosti?
2. Vyplývá ze sledu událostí, že události před odcestováním na služební cestu není vlastně třeba vůbec řešit, neboť obviněný před odcestováním na služební cestu se nemusel nijak dozvědět o tom, že mu byla v době jeho dovolené doručována písemnost?
3. Je účelné jít nahlédnout do spisu? Kdy? Nemůže to mít nějaký negativní důsledek?
4. Shodou okolností FÚ ve stejné věci vyhověl. Je účelné toto zmínit v odvolání?
5. Je účelné se v odvolání snažit poskytnout další důkazy o tvrzených skutečnostech? Nemůže to mít nějaký negativní důsledek typu "tak proč jste to nedoložil rovnou?"?
Díky!