To máte pravdu, není nad fakta. B737-8Max je vybaven dodatečným software MCAS, který automaticky zasahuje do řízení pilota, pokud je let pod příliš vysokými úhly náběhu nebo při nebezpečném poklesu. Navíc se tím ještě kompenzují letové charakteristiky, které jsou způsobeny dodatečnou změnou motorů v konstrukci letadla (posunutí těžiště). Problém zřejmě tkví v tom, že systémoví architekti si neuvědomili, že může dojít k závadě čidel, která pak díky automatice může způsobit pád letadla (zejména pokud falešně signalizuje přetažení = přílišný úhel stoupání). MAX8 sice má tři senzory náklonu a také má implementovanou logiku výběru, takže by měl počítač dostat alespoň jeden správný úhel náklonu, jenže poslední havárie ukazují na to, že se někde v řídícím SW děje nějaká zásadní chyba (buď v algoritmu výběru a nebo že všechna tři čidla dávají shodně chybný sklon). MCAS tedy výrazně zasahuje do řízení pilota. A jeho vypnutí stojí nějaký čas, kterého může být zatraceně málo (nepočítám-li k tomu navíc nutný čas pilotovi k rozeznání příčiny chování letadla, že za to může zrovna MCAS a že je nutné okamžitě zahájit procedury k vypnutí automatiky).
V článku se sice v rámci možností o něco snaží, ale obávám se, že dostupné informace jsou stále velmi kusé a kdo ví, kolik z nich není korektně poopraveno…
