O té odpovědnosti se hodně mluví, ale nejsem si jistý, proč by to mělo být tak neřešitelné. Majetková odpovědnost přece může jít z povinného ručení. A pokud auto udělá chybu, musí opravdu být někdo trestně odpovědný? Pokud auta budou dělat chyby často, finančně se to zreguluje pojišťovnami, protože pro ten model bude mnohem dražší pojištění (i tak by povinné ručení z těchto aut mělo vyjít výrazně nižší). Případně se můžou dělat přibližné statistiky (ideálně nehody na počet ujetých km, v praxi nehody na počet zaregistrovaných aut) a zákonem stanovit horní mez.
Jinak je u samořídících aut ďábel v detailu, nebo spíš v obrovském množství detailů. Auta, která dokáží sama uhánět po dálnici za letního slunečného poledne, umíme už docela dobře a vlastně to není (se současnou výpočetní silou a algoritmy pro strojové vidění) tak těžké. Odsud k univerzálním autům, která Vás odvezou i po neprotažené silnici za mlhy k vaší horské samotě, je ale krok stále řádový - zhruba jako od pokročilé kalkulačky ke kompletnímu účetnímu programu.
Velkými problémy jsou právě třeba mlha (pro laserové senzory atd. dost průšvih), i drobná vrstva sněhu (jakmile začne mizet vodorovné značení), méně frekventované komunikace (auta od google umějí stále mimo velmi přehledná místa jako třeba dálnice jezdit jen tam, kde to nejdřív jiná auta důkladně zmapovala a vyrobila patřičný model!), záludné překážky jako kanál s chybějícím víkem...
S některými takovými problémy - třeba lidmi řízený provoz skrz stavbu (pravda, obvyklé spíše v civilizovaném světě než u nás) - se dokáže počítač vypořádat, ale jen za cenu extrémně snížené rychlosti, třeba 15km/h, což není ok pro ostré nasazení.
Dá se to dotáhnout (zvláště když omezíme úlohu, třeba jen na (už zcela autonomní) dálniční přesuny nebo taxi v rámci "povolených" oblastí), ale jen na legislativě to stále rozhodně nestojí.