cocomoon: Jak to dopadne je částečně otázka konkrétních okolností (a toho, co se povede prokázat či vyvrátit) a částečně loterie. Teoreticky - pokud se neprokáže, že by řidič porušil nějaké konkrétní pravidlo, jehož porušení by mohlo být v příčinné souvislosti s nehodou či jejími následky (rychlost, svícení, chlast/drogy, technický stav auta), zbydou jen obecné povinnosti, kterými se šermuje už v tom článku (§ 4 a § 5 ZPPK, tj. věnovat se plně řízení, přízpůsobit se všemu možnému). Velmi pravděpodobně bude zpracován znalecký posudek, pomocí kterého budou jednak rekonstruována nějaká základní data (mechanismus nehody, jakou rychlostí a po jaké dráze auto jelo, zda brzdilo ...), ale zejména se bude zjišťovat, zda a případně kdy přesně při věnování se řízení musel řidič chodce vidět a zda mohl nehodě zabránit.
Vyjde-li posudek nejasně nebo se z případu stane válka znalců, dělá se někdy i rekonstrukce - např. jsem viděl zprošťující rozsudek, kde byl sražen „chodec“, který si pod vlivem alkoholu střed jízdního pruhu silnice II. třídy mimo obec spletl s veřejnými záchodky, o půlnoci tam provedl dřep a konal velkou potřebu. Což vypadá jako vcelku jasný případ zavinění pouze na straně oběti, ale přemotivovaní znalci (jejichž hlavním zájmem je dostávat od PČR zakázky) a nesoudný dozorující SZ věc dotáhli až k obžalobě, několika kolům hlavního líčení, a zvrat nastal až poté, co rekonstrukci nařídil soudce, a při konfrontaci s jejími výsledky posudky shořely jak papírový čert. Tedy konec dobrý, ale dotyčný byl 2 roky jednou nohou v kriminále, a s tím spojené náklady a zejména psychické útrapy už mu nikdo nenahradí (pokud něco žádal podle OdpŠk a měl štěstí, dostal jen almužnu). A nechybělo mnoho, a mohl v té báni opravdu skončit.
Protože z toho mám největší strach, že by se mi to mohlo stát také.
To mají asi všichni, kromě optimistů (jejichž optimismus ovšem pramení z nedostatku informací). Úplně odstranit riziko nejde a není na to žádný univerzální recept, dá se s ním ale pracovat. Ideální je samozřejmě nikoho nezrakvit, tedy pokud možno u řízení trochu přemýšlet. Ale má-li se to stát, je samozřejmě lepší sejmout opilce v černém uprostřed noci mimo obec, než partu dětí i s učitelkou v 7.45 před školou na přechodu, na který upozorňoval les značek. Tedy tam, kde ZPPK či značka ukládá zvýšenou opatrnost (přechody, objíždění tramvaje/autobusu, obytná a pěší zóna ...) dává smysl opravdu dávat bacha, nehoda by byla takřka nehájitelná. Lze doporučit on-board kameru, ale učinit opatření, aby se k záznamu nedostali fízli a bylo plně v dispozici řidiče, jestli, kdy a jaké části záznamu použít (v zásadě stačí mít nacvičené vytažení a ukrytí karty po nehodě, ale nějaké sofistikovanější řešení nevyžadující funkčního a plně příčetného řidiče těsně po nehodě je samozřejmě plus). No a samozřejmě hlavní zásada - nebavit se s fízly. Zejména ne na místě, v šoku, bez konzultace s někým, kdo a) má potřebné odborné znalosti a b) má nadhled, není v tom osobně angažován, necítí (jinak zcela přirozené) pocity jako pocit viny, potřebu se omlouvat, vysvětlovat ... Je taky fajn mít dopředu rozmyšlené, komu v takové situaci zavoláte, neřešit to až po nehodě (a lépe mít těch lidí víc, aby vám aspoň někdo zvedl telefon).