30kmhcz

Ale pořád to skončí na tom samém: je možné to nějak prokázat? Svědky, foto a tak? Pokud ne, městapo bude schopné *) tvrdit, že auto bylo nejen řádně označené, ale že mělo dokonce puštěné diskotéku! Jsou to lháři zlodějští…

*) bohužel úspěšně, protože správní orgán „nebude mít důvod jim nevěřit“, samozřejmě

No, částěčně je to také k tématu. Velmi trefné a výstižné:

Takže kdyby Vás čistě hypoteticky někdo napráskal a Vy byste neměl od úřadu doručen dopis, nastoupil by pak hned exekutor? To by se pak docela šťavnatě zkomplikovalo. Začíná se mi to líbit čím dál víc, protože pak žaloba na úřad, náhrada škod a tak dále. Velmi roztomilé… :-)

přesně tak. Pouhé oznámení totiž nestačí. Když vezmu v úvahu, kolikrát byl napráskán Huml a zatím na něj exekutor nešel… :-)

Řidič — osoba s bydlištěm na úřadě

Zdravím, mám následující elegantní řešení. Kamarád má ode mne dlouhodobě půjčené auto. Díky osudovým okolnostem má oficiální bydliště na úřadě. Když mi přišla výzva, tak jsem ho zvesela napráskal, že má auto dlouhodobě v pronájmu (s tím, že to pak přesuneme v případě potřeby na Japonce, nehoda a tak dále). No a nyní se promlčuje jedna „parkovací“ výzva, za necelý měsíc druhá. Takže jak vidno — osobu, jenž prokazatelně existuje, neobesílá úřad k sobě na svou adresu a rovnou to nechává na promlčení…

Ale kdepak. Podle mého názoru bych to nechal být. Až se to krapet rozjede, tak bych argumentoval, že jsem žádnou písemnost od nich neobdržel ať prokážou opak. Pak bych se na to podíval a řekl „ale pardón, tohle není můj podpis“. A tím by se získal minimálně další měsíc času, jestli ne ještě podstatně víc…
Takové krásné situace by byla škoda nevyužít!
:-)

Nabízí se zásadní otázka, pánové.
Jsou ty botičky ve všech městech stejné a se stejným mechanismem zámku?
Od toho se pak odvíjí další možný postup.
Pokud by odpověď byla kladná, stačilo by ukořistit jednu botičku a podrobit ju analýze přes kvalifikovaného zámečníka (mohu dodat). Pak nechat vyrobit klíče (pochybuji, že by to byl standardní imbusák) a ty za mírný poplatek odprodat zájemcům, výtěžek by šel na provoz tohoto serveru…
Pokud by odpověď byla záporná, musela by se udělat databáze typů botiček a pak opět to samé — postupně ukořistit a nechat vyrobit kliče…

Botka se dá sundat i nedestruktivně (údajně vypuštěním kola a jeho následnou výměnou za rezervu či tak nějak). Takže by se pak dala botka vrátit majiteli 

Mňo, neviděl bych to tak jednoznačně. Mezinárodní smlouva je jedním z hlavních pramenů mezinárodního práva. Jde o dokument s mezinárodněprávními účinky, na jejímž obsahu se dohodly smluvní strany jako subjekty mezinárodního práva (dále SMP), tedy nejčastěji státy. Jelikož žádná mezinárodní smlouva či praxe nedefinuje pojem SMP, vychází definice ze všeobecné právovědy: subjektem práva je „každá jednotka, které daný právní řád přiznává způsobilost k právům a povinnostem a zpravidla i k právním úkonům“ Klasifikace a typologie subjektů dle dikta Mezinárodního soudního dvora ve věci „Náhrady škod utrpěných ve službách  OSN (r. 1949): ‘Subjekty práva … nemusí být nezbytně totožné, pokud se týče jejich právní povahy nebo rozsahu jejich práv … Jejich povaha závisí na potřebách společenství.‘“ Neexistuje tedy jednotná či jediná kategorie subjektů MP… atd.
Moc bych to tu zatím nerozebíral, aby případný kolemjdoucí pos(l/r)anec nenabral munici, takže by nebylo špatné, kdyby to brzo admin raději promazal. Dík. :-)