Bohužel tak jednoduché to není, nepředložení ZK mělo zvláštní úpravu promlčení proti obecné v PřesZ/1990, a to konkrétně v § 16b odst. 3 zákona 168/1999 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2017: Přestupek podle § 16 odst. 1 nelze projednat, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (Musí to být opravdu hrozný zločin, že v době, kdy všechny přestupky včetně např. jízdy s naprostým vrakem měly jednotné promlčení za rok, bylo nutné zrovna u nepředložení ZK lhůtu zvednout na trojnásobek.) Tohle ustanovení samozřejmě zmizelo s prováděcím zákonem k PřesZ/2016, ale může potenciálně nadále škodit prostřednictvím přechodného ustanovení v § 112 odst. 2 PřesZ/2016.
Definitivně tedy bude promlčeno až 7.8.2019. Protože není jisté, zda vůbec o dnes již neexistujícím § 16b SO ví, hned bych mu nenapovídal, ale spolu s odvoláním bych podle § 36(2) požádal, aby mi, pokud o odvolání SO1 nerozhodne autoremedurou, byla zaslána informace o řízení v podobě sdělení o postoupení věci nadřízenému orgánu včetně kopie stanoviska podle § 88(1) SprŘ. Pokud si SO1 udělá domácí úkol a na daný argument přijde, tak bych namítal, že § 16b je speciální jen ve vztahu k maximální lhůtě, jinak že i nadále platí promlčení po roce s přerušováním (jak bylo ve starém i novém PřesZ), tedy že tento přestupek vlastně měl před rekodifikací de facto stejný režim jako nyní (jelikož jedinou efektivní změnou mezi PřesZ/1990 v poslední verzi a PřesZ/2016 je prodloužení maximální doby z 2 na 3 roky).