Z pozice čekajícího řidiče se to jeví úplně jinak, než z pozice zoufalce, který musí trojcestné kyvadlo naprogramovat, pokud možno za dobré slovo a bez průzkumu intenzit provozu. Dvojcestné kyvadlo je relativně jednoduché (nikoli pro stavbaře, který to dokáže dokonale zmrvit), trojcestné – nejlépe s nějakými vjezdy po trase - je vyšší dívčí. Co jsem naposled dělal bylo trojcestné kdesi na Zlínsku (celková délka uzávěry 800 m), střídal jsem 5 programů během dne, ale stejně si řidiči užili kolon.
Na standardním semaforu je k dispozici hromada detekčních míst, záleží na dopravním inženýrovi a programátorovi, jak je umí využít (a zda to vůbec provoz „dovolí“). Na dočasném kyvadle detekce veškerá žádná, všechno je statistika a pravděpodobnost, takže z principu je výsledek více či úplně špatně, nikdy dobře….