Věc: Odpor
Podávám tímto odpor proti příkazu č.j.: XXX ze dne DDD.
Odůvodnění:
Zákon 361/2000 Sb., §125f, odst. 2 písm. a) uvádí taxativní výčet způsobů porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, za které odpovídá provozovatel vozidla, a ve kterých může být shledán vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla. Tento úplný, přesný a konečný výčet obsahuje pouze dva druhy přestupků. Prvním z nich je porušení pravidel zjištěné automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a druhým je neoprávněné zastavení nebo stání.
Výše uvedený příkaz v odůvodnění uvádí, že provozovatelka vozidla nezajistila, aby byly při užití vozidla dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích sledovaná tímto zákonem, neboť blíže neustanovaný řidič předmětného vozidla se v popsaném místě a čase neřídil značkou B11 (zákaz vjezdu všech motorových vozidel) s dodatkovou tabulkou MIMO LESY ČR s.p., čímž porušil ustanovení §4 písm. c) a kdy předmětné jednání vykazovalo znaky přestupku podle §125c odst. 1, písm. k). Neřízení se značkou B11 - tedy vjetí na místo, kam je vjezd touto značkou zakázán, nelze zaměňovat za neoprávněné zastavení nebo stání, které v místě spáchání údajného přestupku není nijak upraveno, resp. zakázáno (např. značkou B28 (zákaz zastavení) nebo B29 (zákaz stání)).
S výše uvedeným se ztotožňuje i Nejvyšší správní soud, který v rozsudku č. j. 1 As 347/2016 - 44 ze dne 6.4.2017 týkajícího se neoprávněného stání v místě, kde je upraveno jak stání (značkou B29 - zákaz stání), tak vjezd (značkou B11 - zákaz vjezdu všech motorových vozidel), v bodě 24 akceptuje nejnižší možnou sankci, která byla správním orgánem uložena, a potvrzuje tím fakt, že porušení zákazu uloženého značkou B11 je v případě postihu za přestupek provozovatele vozidla nerozhodnou skutečností, tedy skutečností, ke která nemůže být přičtena k tíži provozovateli vozidla.
Konstrukce uvedená v odporovaném příkazu uvádějící, že ke spáchání přestupku (porušení zákazu vjezdu) došlo stáním, tedy odporuje nejen zákonu 361/2000 Sb. (porušení zákazu vjezdu není součástí taxativního výčtu postihnutelných přestupků provozovatele vozidla), ale i výše uvedenému judikátu Nejvyššího správního soudu. Uvedený přestupek tedy nelze stíhat podle §125f jako přestupek provozovatele vozidla (nejsou splněny podmínky v odst. 2, písm a)), ale pouze a výhradně jako přestupek řidiče.
Sent from my SM-N960F using Tapatalk