30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - ostatní => Téma založeno: Hoba.rce 26 Října 2015, 22:42:09
-
Zdravím diskutující,
chci se poradit, zda už někdo z Vás zkoušel při pokusu SPRDELe u firemního vozidla se odvolat na ustanovení §125e zákona o přestupcích:
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Například tedy sdělit úřadu, že všichni, kdo mají k dispozici firemní vozidlo jsou před jeho převzetím proškoleni, že mají jezdit podle předpisů, tím tedy firma splnila požadavek §125e odst 1) a fuck off.
-
takových už bylo hodně a bylo na to hodně zajímavých odpovědí úřadu. Třeba protože došlo k porušení předpisů, tak provozovatel zřejmě nevynaložil dostatečné úsilí ... plky, plky a zase plky. Dokonce už to někde komentoval i NSS, ale hledat se mi to teď nechce :)
-
Takže zkusím znovu - má někdo nějakou reakci SO nebo soudu na použití § 125e odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. při odvolání u SPRDEle? Komentář NSS není k nalezení a Tacecek už asi nemá čas...
A nebo nějaké relevantní odůvodnění, proč se u SPRDELe aplikují pouze ustanovení § 125f odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. a ne § 125e odst. 1?
Mě SO na předložené potvrzení Autoškoly o proškolení všech zaměstnanců sdělil, že jsem neuvedl, který to byl, takže to neplatí! Patrně vůbec nepochopil, že prokazuji činnost provozovatele, ne že provádím teplý bonz.
-
Mám např. toto poměrně kreativní vyjádření nejmenovaného KÚ v odpovědi na správní žalobu, ve které se okrajově možným naplněním obecného liberačního důvodu zabýváme (jde o to, že ve správním řízení původně SO1 i kraj tvrdily, že obecná liberace se vůbec neuplatní z důvodu existence zvláštních liberačních důvodů, u soudu kraj otočil a tváří se, že by ale stejně nebyl naplněn, tedy připouští vadu argumentace ale nikoliv vliv na správnost rozhodnutí).
-
S výše uvedeným vyjádřením se samozřejmě neztotožňuju, je to nicméně to nejlepší, co byl KÚ zahnaný do defenzivy schopen vypotit. Obecně je samozřejmě nesporné, že obecný liberační důvod na sprdel dopadá, ale nikdo přesně neví, kde je ta hranice veškerého úsilí, které bylo možno požadovat. Patrně to bude dopadat např. na situace, kdy při prodeji nový vlastník znemožní přepis v registru (bude záležet na konkrétních okolnostech), případně na situace, kdy dám auto do servisu a bude s ním něco spácháno při testovací jízdě, dále možná na autopůjčovny, které objektivně mají komplikovanou pozici (nemůžou auto nepůjčit, když jde o samotné jádro jejich podnikání, a zároveň jejich možnosti vlivu na řidiče jsou nesrovnatelně nižší, než např. u vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec).
Nelze ale určitě počítat s tím, že se sprdelí se službními vozy firma (provozovatel) zprostí nějakým pravidelným školením či poučováním, muselo by to být něco navíc. Svojí podstatou je obecný liberační důvod jakýmsi korektivem, který má řešit situace hodné zvláštního zřetele, nikoliv něco, z čeho by nějakým víceméně formálním postupem mohl odpovědný subjekt udělat standard.
-
Díky :)
-
zřejmě bude muset provozovatel tvrdit, že jel s řidičem v době spáchání přestupku a že při každém náznaku přestupku mu jednu ubalil. A v tomto jednom případě už to nestihl.....:-))
-
zřejmě bude muset provozovatel tvrdit, že jel s řidičem v době spáchání přestupku a že při každém náznaku přestupku mu jednu ubalil. A v tomto jednom případě už to nestihl.....:-))
Obávám se, že by tohle mohli překvalifikovat na trestný čin ublížení na zdraví ve stádiu pokusu. ::)
-
Oživil jsem staré téma, neboť jsem obdržel rozhodnutí SO:
K uvedenému správní orgán uvádí, že ustanovení § 125f, odstavce 5, zákona č. 361/2000 Sb. výslovně stanovuje podmínky, za nichž nelze činit zodpovědným provozovatele vozidla za správní delikt dle odstavce 1, téhož § 125f. Ustanovení § 125f, odstavce 5 je proto nutno považovat za speciální k ustanovení § 125e zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. (KS Plzeň, 30 A 29/2014-55; NSS 1 As 131/2014-45). Účastníkem řízení předložené listiny prokazující pravidelné školení jeho zaměstnanců proto nemohou účastníka řízení zbavit jeho odpovědnosti za správní delikt.
KSP 30 A 29/2014:
Cit. ust. § 125f odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. výslovně stanovuje podmínky, za nichž nelze činit odpovědným provozovatele vozidla za správní delikt dle odst. 1 téhož § 125f. Ust. § 125f odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. je proto nutno považovat za speciální k ust. § 125e téhož zákona. Žalobce nenamítal, že mu bylo odcizeno vozidlo nebo registrační značka, a z jiných důvodů se nelze zprostit odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla definovaný v § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu.
NSS 1 As 131/2014 – 45
Ten (provozovatel vozidla) se uvedené odpovědnosti může zbavit jen na základě zákonem předvídaných liberačních důvodů. Podle § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.
Takže SO tvrdí, že "výslovně stanovené podmínky" údajně ruší i obecná ustanovení, i když s nimi nejsou v rozporu a navzájem se doplňují. Ještě se nad tím zamyslím...