Opět vytýkám před závorku, že v daném případě je to jedno, protože o přestupek nejde. Kdyby ale skutečně obec nějaký přestupek spáchala, tak by se to nadřízený SO ideálně dozvěděl tak, že chytrý oznamovatel by to oznámil rovnou tam. Jinak ano, pokud SO zjistí podezření obce, jejímž je orgánem, z přestupku, postoupí věc, aniž by zahajoval řízení, nadřízenému SO.
Na nabonzování přestupku se může vztahovat § 42 SprŘ, pokud bonz opravdu byl formulován jako podnět k zahájení přestupkového řízení. Což není nutné, pokud jen někdo pošle teplý bonz a nic dalšího nenavrhuje/nepožaduje, tak je to zkrátka podnět, který SO posoudí a nějak s ním naloží, na to § 42 SprŘ nepotřebuje. Každopádně chce-li oznamovatel získat subjektivní právo na reakci, dosáhne toho tak, že bonz formuluje přesně podle hypotézy zmíněného ustanovení, tj. jako návrh k zahájení řízení a s žádostí o vyrozumění.
§ 37 SprŘ se bude aplikovat jen přiměřeně. Jde o obecnou úpravu podání, ale vzhledem k zařazení pod rubrikou úkony účastníků nedopadá plně na pouhý podnět. Jelikož ale neexistuje obecná úprava podnětu, přinejmenším analogicky se některé části § 37 uplatní, např. z hlediska možných forem a způsobů učinění podání, ale spíše v jednom směru, tedy pokud podnět splní náležitosti kladené na podání, je jasné, že SO takovému úkonu nemůže vytýkat formální nedostatky (požadovat např. listinu napsanou krví podatele atp.).