No, je to blbě. Komise je orgánem městské části stejně jako její úřad. Kdybyste si chtěl malovat Vennovy diagramy, tak největší kolečko bude celé Brno, v něm jeho městské části, a v nich vedle sebe přestupková komise a ÚMČ (a případně další orgány). Nikoliv komise jako součást úřadu.
Odkaz na judikát ÚS je nepřihléhavý. Tam šlo o civil, kde je právě sakra důležité správně označit žalovaného, protože civilní proces je postavený tak, že žalobce si nějakého žalovaného vybere (to je jeho dispoziční úkon), nikdo mu do toho v zásadě nemá co mluvit, akorát když se ukáže, že ten, koho si vybral, není podle hmotného práva povinen k tomu, co mu má dle žaloby být uloženo, je to důvod k zamítnutí žaloby. Soud až na výjimky ani nesmí v této věci poučovat či jinak radit, protože poučovací povinnost se týká procesu, ale otázka tzv. legitimace je otázkou hmotněprávní, a kdyby tohle soud nějak aktivně ovlivňoval, nechoval by se nestranně.
Že to v konkrétní věci rozseknul ÚS souvisí s tím, že tam fakticky o tom, kdo je žalovaným, nebylo sporu, protože úřad ani jiné orgány nemají v civilních sporech subjektivitu (aby to nebylo tak jednoduché, některé úřady v některých řízeních mohou mít tzv. specifickou procesní subjektivitu podle § 19 OSŘ, ale to nebyl případ toho pracovněprávního sporu). Nešlo tedy o to, že by žalobce "mířil vedle", ale skutečně jen o otázku, jak moc formálně přesné musí to označení být, když jinak je všem aktérům včetně soudu jasné, který subjekt byl myšlen. A zrovna zde se ÚS zachoval ochranářsky a anti-formalisticky, ale to není zdaleka jediná (a řekl bych, že ani ne vetšinová) jeho možná pozice v podobných sporech. To, že občas někomu nějaká nepřesnost projde, rozhodně nelze chápat tak, že by šlo o nepodstatnou formalitu, kterou se netřeba zdržovat.
Jak jsem ale psal, ve správě je to celé postavené úplně jinak. Tam by zrovna ÚMČ klidně žalovaný být mohl, takže kdyby to bylo na vůli žalobce, tak by to byla paradoxně horší chyba než v tom civilu. Jenže konstrukce je taková, že předmětem řízení je konkrétní rozhodnutí (u žaloby proti rozhodnutí), konkrétní zásah (u zásahové), nebo konkrétní neexistující rozhodnutí, které mělo být vydáno a nebylo, potažmo řízení, ve kterém mělo být vydáno, u nečinnostní žaloby. A kdo je žalovaný pak plyne ze zákona. Tedy žalobce jako dispoziční úkon vymezuje, čím mu veřejná správa zasáhla do práv, ale už si fakticky nevybírá, kdo konkrétně mu jako protistrana bude před soudem oponovat.
Pokud už jste to podal proti ÚMČ, tak bych doporučil poslat přípis nadepsaný třeba "upřesnění/doplnění/oprava", kde uvedete, že žalovaným je komise, ale pro jistotu upozorníte, že vzhledem k tomu, že kdo je žalovaným neurčuje v tomto typu řízení žalobce, ale zákon, že se jedná pouze o opravu formálního nedostatku návrhu, nikoliv o nový návrh či o úkon směřující k jakékoliv změně účastníků řízení.