Také jsem skeptický. To odůvodnění je hodně slabé, vypadá to na klasický případ, ve kterém se odůvodnění psalo podle kýženého výsledku, nikoliv naopak. V klíčové části, kde soud podřazuje avízo u bankovního převodu pod podání ve smyslu § 37 SŘS, se vůbec nevypořádává s existující masou judikatury k jiným elektronickým podáním a podpisům - např. k tomu, že se nepřihlíží k podání zaslanému na jiný e-mail než e-podatelny, že k podání, které vyžaduje potvrzení do 3 dnů, se při nepotvrzení nepřihlíží a není třeba výzva podle odst. 5, že jediným akceptovaným podpisem u elektronických podání je ten uznávaný ve smyslu § 6 zákona 297/2016 Sb. (předtím podle zákona o el. podpisu) atd. atp.
Soukromě si o kauze myslím, že to měl soud ignorovat, účetní, která spravuje účet, kam chodí poplatky, to nemusela jako senzaci dál šířit, čímž by tím „podáním“ nebyla rozhodovací činnost nijak ovlivněna, a nevznikla by ani potřeba to šroubovaně řešit přes urážlivé podání.
Kdyby někdo ale chtěl tímto způsobem činit jiná než urážlivá podání, ve finále pravděpodobně narazí. Jednak dřív či později (spíš dřív) někoho napadne, zda to není zneužití práva, ale najdou se i jiné argumenty. NSS je přemýšlivý a někdy se vyloženě rochní ve vymýšlení komplikovaných a zdánlivě bezrozporných konstrukcí. Tady bych čekal třeba nějaké rozfázování podání - tedy rozlišení podání-nepodání (které nemá všechny náležitosti a musí být potvrzeno, doplněno, projít procesem odstranění vad atp.) od finálního podání, které vyvolá zamýšlené procesní účinky. Pak několik stránek honění ega, kde zpravodaj předvede, co všechno už letos četl, a nakonec závěr, že urazit lze i tím zárodkem podání, zatímco např. opravný prostředek musí být obsažen ve formálně úplném podání.