§ 83 SprŘ je víceméně redundantní. Je fakt, že se tam mluví o rozhodnutí (což je i příkaz), ale zase se týká explicitně odvolání, tedy vztažení na odpor by vyžadovalo výklad per analogiam (přitom by šlo o analogii velmi přímočarou).
Nicméně i kdyby § 83 nebylo, je z povahy věci jasné, že opravný prostředek nedává smysl dřív, dokud rozhodnutí, proti kterému směřuje, právně neexistuje. Tím zásadním okamžikem je právě vydání (vypravení) - v ten moment je rozhodnutí na světě, může se s ním někdo seznámit (a to dokonce i dřív, než je oficiálně doručeno), vydávající úřad už ho může měnit jen zákonem předvídaným způsobem (zatímco před vypravením je zcela na úřadu, jestli, kdy a jaké rozhodnutí vydá).
Podat odpor proti příkazu, který už byl vypraven (ale předtím, než byl formálně doručen) nepochybně lze. Kdyby byl odpor podán (či doručen) ještě před vypravením, bude to složitější. I kdyby to technicky mohlo fungovat (např. podobně jako s odvoláním podle § 83), nebude úplně triviální jednoznačně budoucí příkaz označit. Bude to o něco snazší tam, kde už budoucí obviněný disponuje písemností, kde je popsán alespoň podkladový skutek (např. odpustek, výzva k podání vysvětlení atp.).
Jak znám Číkuse, s odporem proti „odpustku“ se nespokojí a začne testovat nápady jako generální odpor (proti libovolným v budoucnu vydaným příkazům proti konkrétní osobě konkrétním SO). Takové podání už asi bude vadné ve smyslu § 37 SprŘ ...