K parkování na chodníku se může hodit jeden zajímavý judikát NSS: podle něj totiž správní orgány musí prokazovat, že se skutečně jedná o chodník, nestačí, že to jen tvrdí, ani že to na pohled jako chodník vypadá, nebo že to dokonce v praxi jako chodník slouží. A to oni nedokazují nikdy: prostě tady je fotka, stojíš na chodníku, nazdar. Tímto judikátem jim samozřejmě lze sestřelit prakticky jakékoliv rozhodnutí ohledně stání na chodníku:
NSS č.j. 2 As 48/2008 – 58 ze dne 31.7.2008
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/0048_2As__0800058A_prevedeno.pdfK tomu je zapotřebí hned zkraje uvést, že daný případ je z oblasti správního trestání.
Pro oblast trestání platí zásada, že sankcionovat lze někoho jen tehdy, jestliže je postaveno zcela napevno, že se dopustil protiprávního jednání, a zároveň, že se skutečně jedná o protiprávnost, tj. o jednání contra legem. Na žalobce bylo aplikováno ustanovení § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích, podle něhož se přestupku dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích poruší zvláštní předpis jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až k). Za toto „jiné jednání“ považoval stěžovatel porušení ustanovení § 53 odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích, podle něhož „
jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak.“ Spornou otázkou tedy bylo, zda žalobce zaparkoval vozidlo na chodníku či nikoliv, tj. zda užíval chodník v uvedeném smyslu.
Skutečnost, že stávající právní úprava definici pojmu „chodník“ neobsahuje, zdejší soud nepovažuje za její výrazný deficit. ... Nemůže být sporu o tom, že chodník představuje jednu z forem komunikace ...
Je však na správním úřadu, aby tvrdil, že daná komunikace je skutečně chodníkem a aby pro toto tvrzení obstaral nezbytné důkazy. Lze tak plně přisvědčit názoru krajského soudu, že správní úřady toliko tvrdily, že předmětný pozemek je určen k pěší chůzi, nicméně
ze správního řízení nevyplynulo, že by právě tato část pozemku byla příslušným orgánem výslovně určena jako chodník, byť tak samozřejmě stavebně a technicky sloužit mohla. Oba správní úřady tak svůj závěr, že se jedná o chodník, nedoložily příslušným rozhodnutím, nýbrž toliko jeho stavebně technickým popisem, což však zjevně nepostačuje.“