Pokud správně chápu logiku správního řízení, pak by identifikátory použité správním orgánem ve Výzvě k úhradě určené částky měly být používány po celou dobu správního řízení. Poskytnutí spisu na základě InfZ je samostatná žádost, které jsou přiděleny vlastní identifikátory a jako taková nemá na samotné správní řízení vliv. Pokud se mýlím, budu velmi rád, když mi někdo znalý vysvětlí či nasměruje ke studiu jak tento proces vyjednávání s úřady funguje...
OK, trocha teorie. Správní řád definuje jen sp. zn., která se váže na spis. Spis není totéž, co řízení. Spis v určité
věci („věc“ je sice zákonný, ale záměrně zcela neurčitý pojem) se založí, jakmile úřadu dorazí nějaký podnět či si úřad nějaký podnět vyrobí interně. V přestupkových věcech se tedy spis typicky založí v okamžiku, kdy dorazí úřadu oznámení. Pak následuje fáze, kdy se ještě nevede žádné řízení (úřad prověřuje, pověřuje úřední osoby, lustruje registry atp.), pak fáze, kdy probíhá samotné přestupkové řízení, v rámci něj mohou proběhnout i s ním související, avšak procesně samostatná správní řízení, např. řízení o žádosti o navrácení v předešlý stav, vyřízení námitky podjatosti atp. Žádosti podle InfZ, které se týkají existujícího správního spisu, je možné řešit jak v rámci tohoto spisu, ale klidně i mimo (tj. s vlastní sp. zn. a vlastními deskami). To záleží primárně na vnitřní organizaci úřadu, pokud např. InfZ žádosti centrálně vyřizuje nějaký odbor/oddělení, tak na to budou mít určitě vlastní spis.
Tedy jeden spis může obsáhnout X správních řízení (plus další akty a materiály, které probíhají mimo nějaké správní řízení, např. různá podávání vysvětlení či odpustková fáze sprdele). Opačná situace, tedy že jedno řízení bude u jednoho úřadu rozprostřeno po více spisech, naopak nastane jen výjimečně (např. pokud se různé věci rozdělují či spojují). Pokud jde o odvolací řízení, tak tam si odvolací orgán opět založí spis (opatřený vlastní sp. zn.) v okamžiku, kdy mu tam nějaký první impuls dorazí (což nemusí být až odvolání proti meritornímu rozhodnutí, ale třeba už odvolání proti procesnímu usnesení, např. o podjatosti). Tento spis pak zůstává na odvolacím SO, ovšem důležité věci jsou zdvojeny (tj. minimálně odvolání a rozhodnutí o něm jsou jak v odvolacím, tak v prvostupňovém spisu).
V identifikátorech je tradičně bordel. Především, ačkoliv je to běžné, nikde není striktně stanoveno, že by každá úřadem vyprodukovaná součást spisu musela být označena sp. zn. Obvykle je tam základní identifikátor (č. j.) jedinečný pro daný dokument, ale podobných ID tam může být víc (včetně různých ID sběrných archů, globálně unikátních ID pro elektronickou spisovou službu atp.). Dále kvůli absenci označení často nejde poznat, co je který identifikátor zač (je to třeba zcela bez titulku, nebo je tam nějaký blábol typu „naše značka“, „číslo“ atp.). Dost často tam třeba mají uvedeno korektně č. j., ale ke sp. zn. připojují ještě nějaké pořadové číslo (patrně inspirace systémem používaným tradičně u soudů), takže k destilaci sp. zn. je potřeba mít 2 či více písemností ve stejné věci a najít, který identifikátor se navzájem co nejvíc podobá, přičemž sp. zn. patrně bude ta jeho část, které se všude shoduje.
Nicméně konec teorie a k věci. Náležitosti výzvy podle § 125h definuje odst. 4, tedy musí tam být především jasná identifikace skutku. Žádné číslo tam povinně být nemusí, ovšem z důvodu, že ta věc je součástí nějakého správního spisu, bude obvykle obsahovat hlavičku s identifikátory (viz výše).
Pokud jde o úkony v rámci probíhajícího řízení, tak ty by měly být identifikovány především podle předmětu řízení. Už v písemnosti, kterou se řízení zahajuje (což bude u sprdele typicky příkaz), musí být jednoznačně vymezen předmět řízení. Ten by měl být zopakován v zásadě u všech dalších úkonů SO - pokud ta zmiňovaná výzva podle § 36(3) SprŘ byla formulována jen tak, že ve věci XYZ0123456789 byly shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí a máte možnost se k nim vyjádřit do dne D, přitom tam úplně chybí věcný popis, o jaké řízení jde (tj. čeho se týká skutkově i právně), tak to není úplně korektní.
Je-li ve výzvě jen nějaké číslo, ke kterému se navíc nepovedlo najít odpovídající „match“ v nějakém vám doručeném zahájení řízení, tak je zcela na místě reakce v rámci určené lhůty v tom smyslu, že netušíte, o jaké řízení se jedná, a požádat o upřesnění. Reagovat na to pasivitou a pak se v opravných prostředcích točit na nesplnění povinnosti SO je riskantnější varianta, těžko říct, zda by převážila zásada ochrany jen těch práv, o která člověk dbá (tedy že když sice netušil, čeho se ta výzva týká, tak tím, že ji ignoroval, dal najevo, že předmětné právo využít nechce), nebo formální přístup, tedy že výzva bez dostatečné identifikace nemůže vyvolat zamýšlené účinky.
Autor
Téma: Výzva účastníkovi řízení - nesrovnalosti ze strany správního orgánu (Přečteno 7692 krát)