>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.
§ 46 Zahájení řízení z moci úřední(1) Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením, a není-li správnímu orgánu tento účastník znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby....(3) Oznámení o zahájení řízení může být spojeno s jiným úkonem v řízení.
Vzhledem k tomu, že správní orgán považuje skutkové zjištění za dostatečné, rozhodl o přestupku v příkazním řízení v souladu s ustanovením § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve spojení s ustanovením § 150 odst. 1 správního řádu.Příkazní řízení je druhem zkráceného řízení, ve kterém může být o povinnosti rozhodováno bez nařízení ústního jednání a jehož účelem je zjednodušení řízení, snížení nákladů správního orgánu i účastníka řízení v případech, kdy není pochyb o tom, že jednání má zákonné znaky přestupku a že se obviněný z přestupku takového jednání dopustil. Je-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nelze v něm dle ustanovení § 150 odst. 4 správního řádu uložit povinnost nahradit náklady řízení.Vzhledem k tomu, že v provedeném řízení správní orgán shledal dostatek podkladů pro rozhodnutí o odpovědnosti za spáchaný přestupek a ve svém hodnocení důkazů nespatřuje rozpory se zásadami logiky, bylo ve věci rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Znamená to tedy, že úřad nemusí výslovně oznamovat zahájení řízení, stačí mu pouze prokazatelně činit nějaké kroky?
Pro zahájení řízení ex offo platí § 46 SprŘ, v případě přestupkového řízení je toto obecné ustanovení modifikováno ještě § 78 PřesZ, ale to neobsahuje nic zásadního (jen povinnost vydat potvrzení v případě ústního oznámení a je konkretizováno, že „předmět řízení“ v případě přestupkového řízení znamená „popis skutku a předběžná právní kvalifikace“). Aby jakýkoliv úkon zahájil řízení, musí být doručen, a musí mít náležitosti dle § 46 SprŘ, tj. musí být zřejmé, komu je adresován jakožto účastníku, musí být zřejmé, že jde o správní řízení (zpravidla podle citace SprŘ), musí tam být označen SO a OÚO a musí být uveden předmět řízení. Není podstatné slovo „oznámení“, podstatné je, že od okamžiku doručení účastník ví, že s ním je vedeno řízení a o co v něm jde. Pokud příkaz tyto náležitosti má (jako že je musí mít, protože formální požadavky na náležitosti příkazu jakožto formy rozhodnutí jsou dokonce přísnější, než na oznámení), tak řízení zahájí, a i když je následně podáním odporu zrušen, zachová si účinky zahájení řízení, tj. že jeho doručením se adresát stává obviněným a ví, že je s ním zahájeno řízení s konkrétním předmětem.Správně by SO měl fungovat tak, aby prakticky každý jeho úkon v řízení mohl mít účinky zahájení řízení. Např. kdyby prvotní oznámení z nějakého důvodu nebylo doručeno (chybná adresa, nedoručení do DS, nemožnost aplikovat fikci ...) a pak by správně byla doručena až výzva podle § 36 SprŘ a následně rozhodnutí, tak rozhodnutí by zřejmě náležitosti mělo. Pokud by ale bylo doručeno po více než roce od spáchání skutku, ale výzva podle § 36 SprŘ ještě v této lhůtě, tak by vše stálo na tom, zda výzva zahájila řízení, tj. zda měla všechny náležitosti oznámení. Pokud by tam na řízení a jeho předmět odkázali jen např. skrz spisovou značku, tak ne, pokud by nebyl SO líný odcitovat popis skutku a kvalifikaci, tak ano.